Šišák (květina)

Jak číst taxoboxŠišák
alternativní popis obrázku chybí
Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďhluchavkovité (Lamiaceae)
Rodšišák (Scutellaria)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šišák (Scutellaria) je rozsáhlý rod bylin z čeledě hluchavkovitých, kde je řazen do podčeledě Scutellarioideae.

Taxonomie

V České republice rostou dva původní druhy a třetí nepůvodní, zavlečený.

Z nich je šišák hrálovitý uznán "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin ČR" i "Vyhláškou MŽP ČR č. 395 z roku 1992" za ohrožený druh (C2, §2).[1][2][3]

Výskyt

Je rozšířen ve všech pěti kontinentech, nejvíce v mírném pásmu, nevyskytuje se v aridních oblastech. V tropech roste především v horách, nejméně druhů se nachází v tropické Africe.[4]

Popis

Většina to jsou roční nebo víceleté rostliny dorůstající do výšky 5 až 100 cm, někdy vyrůstají z oddenků nebo hlíz, mnohdy jsou žláznatě chlupaté. Lodyhy mají přímé, jednoduché nebo rozvětvené, vstřícně vyrůstající listy přisedlé nebo s řapíky. Čepele jsou tvaru oválného, kopinatého až podlouhlého, s celistvým nebo mělce ozubeným okrajem.

Pyskaté květy vyrůstají jednostranně v párech nebo jednotlivě z úžlabí listenů. Jejich krátký kalich je dvoupyský, na hořejším pysku má miskovitý šupinovitý výrůstek. Dvoupyská koruna, s dlouhou trubkou většinou vytočenou nahoru, je barvy modré, bílé, fialové nebo růžové. Spodní pysk koruny je trojlaločný (střední lalok je nejširší), honí jednoduchý je vypouklý a tvoří přilbici. Tyčinky jsou čtyři, přední pár je delší než zadní, přiléhají k hornímu pysku. Svrchní semeník je tvořen dvěma plodolisty, blizny jsou ploché nebo kulovité. Po odkvětu se horní pysk kalichu zvětší a kryje plody než dozrají a vypadnou, což jsou čtyři hnědé nebo černé chlupaté tvrdky obsahující po jednom semeni (plůdku).[4][5][6][7]

Význam

V současnosti jsou široce diskutovány léčivé účinky, u nás ve volné přírodě nerostoucího, šišáku bajkalského (Scutellaria baicalensis) na nádorová a zánětlivá onemocnění. Tato rostlina je používána v tradiční čínské medicíně téměř proti všem lidským neduhům.[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2012-01-07]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2012-01-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2012-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2. 
  4. ↑ a b Flora of China: Scutellaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Scutellaria [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 27.09.1999 [cit. 2012-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Scutellaria [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2012-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-05. (anglicky) 
  7. ↑ WEBB, C. J.; SYKES, W. R.; GARNOCK-JONES, P. J. Flora of New Zealand: Scutellaria [online]. Lancare Research, Manaaki Whenua Press, Lincoln, NZ, rev. 2004 [cit. 2012-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Anticancer activity of Scutellaria baicalensis... [online]. NCBI, Pub Med, Bethesda MD, 20894 USA [cit. 2012-01-07]. aktualizace = 08.10.2002 Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Scutellaria baicalensis [online]. Global Natural Medicine, Hobart, Tas., AU [cit. 2012-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-15. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu šišák na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Galerie šišák na Wikimedia Commons