PROFILPELAJAR.COM

Šemíkovice
	Jediná silnice v Šemíkovicích
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Rouchovany
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′18″ s. š., 16°6′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	75 (2021)
Katastrální území	Šemíkovice (9,4 km²)
Nadmořská výška	360 m n. m.
PSČ	675 57
Počet domů	63 (2011)
	Šemíkovice
Další údaje
Kód části obce	141879
Kód k. ú.	741876
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šemíkovice (dříve Šamikovice, oba názvy jsou pomnožné (6. pád v Šemíkovicích/v Šamikovicích), německy Schamikowitz) jsou malá vesnice, místní část obce Rouchovany v okrese Třebíč. Ve vesnici žije 75^[1] obyvatel.

Geografická charakteristika

Katastrální území Šemíkovic leží na východě na hranicích kraje Vysočina s krajem Jihomoravským v okrese Třebíč. Na severu sousedí s Rouchovany, na západě s Přešovicemi, na jihu s Tavíkovicemi a Horními Kounicemi a na západě s Rešicemi v okrese Znojmo.

Šemíkovice se rozkládají při silnici č. II/399, asi 1,5 km na jih od Rouchovan. K severovýchodu obcí protéká Šemíkovický potok, pravostranný přítok Rouchovanky (nedaleko Texlova mlýna)^[3]. Rouchovanka pak vytváří východní hranice Šemíkovic i kraje Vysočina až k soutoku s Rokytnou. Ta stejně tak vytváří jižní hranice Šemíkovic. Obě údolí jsou chráněna jako součást přírodního parku Rokytná. Nadmořská výška vesnice se pohybuje kolem 360 m n. m. Území Šemíkovic vystupuje nejvýše v zalesněné západní části (417 m n. m.), nejníže (300 m n. m.) na východě v údolí Rokytné při tábořišti.

Na východě vesnice u lesa stojí telekomunikační věž.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Šemík, což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Vše- a jehož druhá část začínala na -m- (například Všemír, Všemysl). Význam místního jména byl "Šemíkovi lidé". Od 15. století se používala i varianta Šamíkovice.^[4]

Historie

První písemná zmínka o Šemíkovicích pochází z roku 1358.

Z hlediska územní správy byly Šemíkovice v letech 1869–1880 pod názvem Šamikovice osadou Rouchovan v okrese Moravský Krumlov, v letech 1890–1950 jako obec v tomtéž okrese, v letech 1961–1967 jako obec v okrese Třebíč; jako část Rouchovan jsou Šemíkovice vedeny od 1. ledna 1968.^[5]

Vývoj počtu obyvatel Šemíkovic^[6]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	316	284	267	291	296	297	281	198	239	202	142	99	90

Šemíkovice se zmiňují v první polovině 14. století v souvislosti s Louckým klášterem, jenž zde držel lán. Roku 1835 vykázala vesnice 254 obyvatel. Ve staré šemíkovické pečeti bývaly kosíř, radlice a krojidlo.^[7]

Vítězslav Nezval

Básník Vítězslav Nezval (1900–1958), který v Šemíkovicích navštěvoval v letech 1906–1911 obecnou školu (jeho učitelem zde byl jeho otec),^[8] vzpomíná na Šemíkovice (ještě pod názvem Šamikovice) takto:

„

„Vesnička Šamikovice, která se těžko hledá na mapě, poněvadž má (možná až dodnes) jen padesát devět stavení a není praničím významná, dala mi všecko, co je v mé poezii z říše přírody, přičemž počítám k přírodě nejen svět rostlinný a nerostný, ale také venkovany a jejich sídla. Tam dodnes zalétá můj duch pro city a obrazy, které jsem zanechal kdysi za milníky a listy natí, na dvorech a ovocných zahradách, všude, kam zabloudila má noha cestou letním prachem nebo kalužemi při dlouhých plískanicích.“^[9]

“

Pamětihodnosti

kaplička
Výrova skála v údolí Rokytné

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Špůrová, Helena, Rudolf (Rudolf Šimek). Texlův, Loupalův mlýn [online]. http://vodnimlyny.cz/ [cit. 2020-09-25]. Dostupné online.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 546.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 517.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
↑ DVORSKÝ, František. Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek, 1908. 342 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 290–291.
↑ Vítězslav Nezval ve Slovníku české literatury po roce 1945
↑ Vítězslav Nezval: Z mého života. Praha: Československý spisovatel, 1978. S. 34. Poznámka: Vycházelo nejprve časopisecky v týdeníku Kultura 1957 a Kultura 1958, knižní vydání vycházela až posmrtně; první v roce 1959.