Jedná se o vytrvalou vodní rostlinu s tenkými oddenky, kořenící ve dně. Lodyha je dole plazivá a často v uzlinách kořenující, nahoře vzplývá, celá rostlina je ponořená.[2]Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, většinou (kromě nekvetoucích větví) vstřícné (na rozdíl od rdestů rodu Potamogeton, které mají listy většinou střídavé).[3]Čepele jsou celistvé, čárkovité. Palisty jsou vyvinuty, jsou objímavé, v mládí často trubkovité. Jedná se o jednodomou rostlinu s jednopohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, v dvoukvětých vrcholících víceméně v úžlabí listu, kdy jeden květ je samčí a druhý samičí a vykvétají pod vodou. Okvětí u samčích květů chybí, u samičích se jedná o 3 srostlé okvětní lístky v 1 přeslenu, tvořící bazální kápovitou strukturu. Tyčinek je v samčích květech 1-2, opalování se děje pomocí vody. Gyneceum je apokarpní, složené ze 2-9 plodolistů. Semeník je svrchní. Plod je suchý, nepukavý, v souplodí, jedná se o nažku, na vrcholu s krátkým zobánkem.
Rozšíření ve světě
Šejdračka bahenní roste ve velké části světa. Je rozšířena v Evropě, Asii, Severní Americe, Střední Americe, Jižní Americe, v Africe a Austrálii.[4][5]
Rozšíření v Česku
V ČR roztroušeně od nížin do podhůří. Roste nejčastěji ve stojatých, spíše eutrofních vodách.
Poddruhy
Jedná se o velmi variabilní druh. Je rozlišováno více poddruhů, které někteří autoři považují i za samostatné druhy, některé jsou taxonomicky sporné. Kaplan (2002) rozlišuje na území ČR dva poddruhy: Zannichelia palustris subsp. palustris a Zannichellia palustris subsp. pedicellata.[3]
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
↑ abKaplan Z. (2002): Zannichelliaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 743
↑ Zannichellia palustris in Flora of North America @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online.
