Nejstarší zmínky o farní duchovní správě v Pšovce jsou z 10. století.[3] V roce 1263 byl zde vybudován klášter augustiniánů společně s konventním kostelem sv. Vavřince. Duchovní správa začala být následně provázána s augustiniány. Donátory kláštera byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni do Pšovky přišli z kláštera Pivoň. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice. 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven až v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie.[4]
Kostel byl v průběhu časů vypleněn několikrát. Kromě vyplenění za husitských válek v roce 1421 byl vypleněn také v roce 1611.[5] Matriky pro místo jsou následně zachovány až od roku 1614.[3] Za českého stavovského povstání získaly klášter a jeho statek stavy. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy. V roce 1619 povstalí stavové zabavili konventu i jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník. Řeholníci byli následně nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov. Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Klášter i statek v Pšovce koupila v roce 1789 od náboženské matice Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.[4]
Nová farnost byla v Pšovce zřízena v roce 1792[3] a augustinián Marek Blažej se zde stal prvním farářem. Dosavadní konventní kostel sv. Vavřince byl prohlášen za farní kostel.[4]
V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.[6] V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.[5] V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s.r.o. za účelem citlivé přestavby na domov pro seniory. Provozovatel zařízení společnost Senlife plánuje přivítat první klienty v červenci 2021. Ve druhé polovině 20. století začala být farnost v Pšovce administrována excurrendo z mělnického proboštství a tento stav přetrvává i ve 21. století.[2]
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
Jaroslav Bláha (1897–1939), farář na Mělníku-Pšovce
↑ ab Archeologický výzkum zaniklé boční lodě konventní baziliky sv. Vavřince na Mělníku-Pšovce. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2016-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
↑POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372.
↑DAVÍDKOVÁ, Milena. Zemřel saletin P. Jacek Zyzak [online]. Biskupství litoměřické, 2022-12-10 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online.
.jpg)
