Život Ángela Ganiveta Garcíi byl již odmalička poznamenán dvěma zásadními událostmi, a to ranou ztrátou svého otce a následnou dlouhou rehabilitací, která jej zachránila před hrozící amputacízlomené nohy.[3] Ángel posléze vystudoval filozofii a právo na univerzitě v Granadě, doktorát filozofie pak získal za obhájenou dizerační práci, La importancía de la lengua sánscrita y servicios que su estudio ha prestado a la ciencia del lenguaje en general y a la Gramática comparada en particular (zkr. česky Důležitost sanskrtu), na univerzitě v Madridu v prosinci roku 1889.[4] Jeho nejvýznamnějším literárním počinem je soubor několika esejů, zvaný Španělské idearium, v němž se pokusil o historický výklad politicko-kulturního vývoje Španělska.[5]
V roce 1892 se seznámil se ženou svého života,[6]Kubánkou Amelií Roldánovou Llanosovou,[7] která mu v následujících letech porodila dceru Natalii, jež avšak poměrně záhy zemřela (1893–1893/1894), a syna Ángela Tristána (* 1894).[8]
↑ALCANTUD, José Antonio González. Intelectuales y ciencias sociales en la crisis de fin de siglo. [s.l.]: Anthropos Editorial 344 s. Dostupné online. ISBN9788476585801. (španělsky) Google-Books-ID: 4N1ScPobaFIC.
↑DÁVALOS, Alberto de Frutos. Breve historia de la Literatura española. [s.l.]: Ediciones Nowtilus S.L. 211 s. Dostupné online. ISBN9788499677927. (španělsky) Google-Books-ID: RiDdCwAAQBAJ.
↑CHEVALIER, Tracy. Encyclopedia of the Essay. [s.l.]: Routledge 1032 s. Dostupné online. ISBN9781135314101. (anglicky) Google-Books-ID: nOwBEsoNiUMC.