Li se fanm ekriven, kontèz, otè pyès teyat ak etnograf otodidak, Déita se tou yon pwofesè. Li se espesyalis lang kreyòl. Li anseye teyat.
Ant 1982 ak 1986, li anime gwoup adolesan. Li patisipe nan fondasyon ASKONNA (Asosyasyon Konbit Natif Natal). Li se tou manm CHAF (Comité Haïtien Art et Folklore).
1993 : La légende des loa du vodou haïtien (esè), Pòtoprens : Déita
1993 : Objets au quotidien (art et culture populaire en Haïti), (esè), Pòtoprens : edisyon Conjonction (Institut Français d’Haïti)
1997 : Mon pays inconnu (2 tom, le 2e porte le titre, Verte campagne, vodou et mythologie, les sociétés secrètes) (esè), Pòtoprens : L’Imprimeur II
2006 : Répertoire pratique des loas du vodou haïtien, (esè), Pòtoprens : Remee Art Publishing
2012 : Les Proverbes de mon pays Haïti Toma
Kont ak pwovèb
Contes des jardins du pays de Ti Toma. Tom 1, Pòtoprens : L’Imprimeur II, 1989.
Kont nan jaden peyi Titoma. Pòtoprens : L’Imprimeur II, 1991. (vèsyon créole du presedan)
Oun pwason wouj koudife ; Malis ak bèf nonk bouki a ; Konpè chen ak konpè chat ; Dènye priyè konpè chen ; Zwazo Leman ; Dede gran bwa ; Ay flit an mwen; Sentitabatyè ; Lè ou antre ou pa sòti ; Pou senk grenn mango ; Altès youn chikat ; Papa a, pitit fi ak chen baka a ; Bouki, Malis ak yon nich ze ; Yon nèg yo te rele Boule ; Mès solanèl pou rat ; Nat la tande ; Sanmangale ; Toulejou se klarinèt ; Nonk Bouki ak konpè pijon ; Yo to de bon zanmi ; Mwen di jou pap louvri ; Pye la tanyen vyendonk ; Sona ! Sone ! Basen Bolodjo ; Chandelye chen papa Bondye ; Adelin bèl pase Lalin ; Topinandlo ; Oun pye piman ; Payo kw ; Jipon pitit fiw la ; Youn tòti ki rele kandjo ; Pretandi ; Pèdri ak malfini.
Contes des jardins du pays de Ti Toma. Tom 2. Pòtoprens : L’Imprimeur II, 2003.