PROFILPELAJAR.COM

Židovský hřbitov v Brně
	Novorománská obřadní síň z roku 1900
Lokalita
Stát	Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Brno-město
Obec	Brno
Zeměpisné souřadnice	49°11′30″ s. š., 16°38′38″ v. d.
Specifikace
Výstavba	1852
Užívání	pohřbívá se
Odkazy
Oficiální web	https://www.jewishbrno.eu/ https://cemeteries.zob.cz
Kód památky	36856/7-304 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Židovský hřbitov v Brně se nachází v městské části Židenice. Vznikl roku 1852 a svou rozlohou okolo 29 500 m² je největším židovským hřbitovem na Moravě.^[1]^[2] Společně s obřadní síní je chráněn jako kulturní památka.^[3] Původní židovský hřbitov se nacházel před Židovskou branou v místech dnešního vlakového nádraží, koncem středověku však zanikl.

Dějiny

Židovský hřbitov v Brně se původně nacházel nedaleko Židovské (Zelené) brány na místě dnešního vlakového nádraží. Tento hřbitov spolu se synagogou i židovskou čtvrtí zanikl v roce 1454, kdy český král Ladislav Pohrobek vydal na popud brněnských měšťanů rozhodnutí o vyhnání Židů z Brna.^[4] Hřbitov pak byl přikryt barokním opevněním, později vysokým železničním náspem. Při stavebních pracích ve 20. století bylo objeveno v místě hřbitova jen několik náhrobků, umístěných dnes v Muzeu města Brna či v obřadní síni nového židovského hřbitova v Brně-Židenicích.^[5]

Dvojice náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století

Když se Židé mohli po revolučním roce 1848 vrátit zpět do Brna, připravovali mimo jiné i zřízení nového hřbitova. Roku 1852 brněnská židovská obec zakoupila potřebné parcely v Židenicích a po prokázání vlastnictví jim udělil okresní hejtman 19. července 1852 úřední souhlas k založení hřbitova na tomto místě.^[6] Téhož roku byla již stavba hřbitova pod vedením stavitele Antona Onderky takřka hotova. Událost založení hřbitova dodnes připomíná pamětní deska, která je zasazena ve hřbitovní zdi u čestné aleje vedle hrobů zakladatelů hřbitova.^[7]

Nejstarší hroby se nacházejí v sekcích 1–13. Židé zde byli pohřbíváni podle toho, jak byli majetní. Ti bohatší s majestátnějšími náhrobky jsou uloženi v zadní části, Židé s menším majetkem a s výrazně prostšími hroby byli pohřbíváni do části přední. Potřebám Židů však tento prostor již za několik let nedostačoval, proto byly zřízeny další sekce 14–22 a prozatímní obřadní síň z roku 1863 byla zbořena a v roce 1900 vystavěna nová.^[8] Nápis na obřadní síni zní: זה השער לבית מועד לכל חי‎ („Toto je brána do domu setkání všeho živého“). Písmena označená tečkami označují chronostich (součet číselné hodnoty písmen je 660, což odpovídá roku 1900).

Dalšího rozšíření se hřbitov dočkal v roce 1916, kdy byl výrazně rozšířen východním směrem. Vznikly tak nové sekce hřbitova, a to 23–31. Další rozšiřování východním směrem proběhlo v roce 1935.^[9] Po těchto úpravách se se svou plochou 29 500 m² stal největším židovským hřbitovem na Moravě.^[1]^[2]

Po druhé světové válce byl v areálu hřbitova zřízen památník obětem holokaustu. Kolem památníku je dnes rozmístěno 19 kamenů, které sem byly přeneseny z okolních zrušených židovských hřbitovů.^[9] V roce 1964 byl hřbitov zapsán mezi české kulturní památky.^[3]

Popis

Hřbitov má půdorys mnohoúhelníku připomínajícího lichoběžník. Celý je obehnán cihlovou hřbitovní zdí o výšce 2–2,5 m,^[10] obřadní síň s hlavním vchodem se nachází na jižní straně. Hřbitov je rozdělen do 40 (původně do 35) hřbitovních oddělení, která se dále dělí do podskupin.^[4]

Na hřbitově se nachází přibližně 9000 náhrobků s více než 11 tisíci hroby.^[2] Je zde pohřbena řada významných osobností, jako jsou např. český prvorepublikový filmový herec Hugo Haas, básník Alois Ludwig Jeitteles, rabíni Baruch Jacob Placzek a Richard Feder, tvůrce abecedy pro hluchoslepé Hieronymus Lorm či architekt Otto Eisler.^[11]

Turistické informační centrum

V areálu hřbitova se nachází Turistické informační centrum Židovské obce Brno. Centrum bylo zřízeno v budově bývalé stolárny v roce 2010 a poskytuje zájemcům informační servis o historii hřbitova a významných osobách zde pohřbených, ale také o židovské historii a památkách Brna a jihomoravského regionu.^[12]

Galerie

Obřadní síň z roku 1900
Hrob herce Hugo Haase (1901–1968)
Hrobka průmyslníka Heinricha Gomperze (1843–1894)
Hrobka podnikatele Jonase Löw-Beera (1845–1924)
Nejstarší část nového židovského hřbitova
Hrobka podnikatele Leopolda Löw-Beera (1834–1893)
Hrobka velkostatkáře barona Wilhelma von Königswarter (1866–1927)
Židovský hřbitov Brno
Hrobka podnikatele Julia Braunera, majitele pivovaru
Hrobka průmyslnické rodiny Löw-Beerů
Hrobka podnikatelské rodiny Morgensternů
Hrobka textilního průmyslníka Gustava Engelsmanna (1853–1929)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Karel Kuča (2000), str. 634–635.
↑ ^a ^b ^c Jaroslav Klenovský (2002), s. 99.
↑ ^a ^b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-14]. Identifikátor záznamu 148745 : židovský hřbitov s památníkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b Židovský hřbitov v Brně - Židenicích [formát pdf]. Židovská obec Brno [cit. 2010-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05.
↑ Karel Kuča (2000), str. 633.
↑ Petr Špunar, str. 49
↑ Jaroslav Klenovský (2002), str. 93.
↑ Jaroslav Klenovský (2002), s. 93–94.
↑ ^a ^b Jaroslav Klenovský (2002), s. 94.
↑ Jaroslav Klenovský (2002), s. 95.
↑ Jaroslav Klenovský (2002), s. 99–100.
↑ TAUŠOVÁ, Zuzana. Židovské památky představí nové infocentrum. Brněnský deník [online]. 2010-12-16 [cit. 2010-12-30]. Dostupné online.

Literatura

KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brno židovské: historie a památky židovského osídlení města Brna. Brno: ERA, 2002. ISBN 80-86517-44-6.
KUČA, Karel. Brno : vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Nakladatelství Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 632–635.
ŠPUNAR, Petr, a kol. Židovský hřbitov v Brně-Židenicích a osudy lidí s ním spojené. Brno: Petr Špunar, 2006.