Během třicetileté války zde bylo pochováno více než sedmdesát Židů včetně rabína Mordechaje ben Moše. Tragický osud kroměřížských Židů během třicetileté války barvitě líčí Kroměřížská selicha.
Druhý hřbitov, založený v roce 1715,[2] byl situován na rohu Březinovy a Nábělkovy ulice, jižně od centra (49°17′39″ s. š., 17°23′46″ v. d.). P. Julius Chodníček uvádí, že hřbitov byl trojhraný s vchodem k jihovýchodu směřujícím a s podivnou vlnitou zdí, která snad naznačuje touhu větrem zaletět k Jeruzalému. Po smrti![3][4]
Původně sloužil jako morový židovský hřbitov, avšak v roce 1849, po zrušení prvního hřbitova, začal být užíván k běžným pohřbům, a to až do roku 1927.[1] Roku 1882 sem byly přeneseny a uloženy ostatky z prvního hřbitova.[1]
Tento hřbitov byl v době okupace zcela zdevastován nacisty a po válce došlo k jeho úplné likvidaci. V letech 1964–1965 byla na jeho ploše postavena budova policejní stanice.[1]
Třetí hřbitov
Původní podoba obřadní síněPomník obětem holokaustuRodinná hrobka Brauchbarů
Třetí kroměřížský židovský hřbitov se nachází asi 1500 m na jih od centra, na Velehradské ulici, která vede k předměstí Vážany. K otevření došlo v roce 1924 a dosud se zde pohřbívá.[1] Leží v jižní části areálu městského hřbitova, za obřadní síní z let 1927–1928 od Ing. Ladislava Mesenského.[2] Obřadní síň byla postavena ve stylu antického chrámu. Průčelí zdobil hebrejský nápis: "A navrátí se prach do země, jakž prve byl, duch pak navrátí se k bohu, kterýž jej dal".[5]
V roce 1965 došlo k přebudování židovské pohřební síně na smuteční síň využívanou pro celý hřbitov. Také tento hřbitov byl v době okupace téměř úplně zničen nacisty. Dodnes zde zůstalo pouze 5 náhrobních kamenů (macev).[2] Posledním pohřbeným byl v roce 2003 František Färber. Hřbitov je volně přístupný od 1. května do 10. listopadu od 7 hod do 20 hod., od 11. listopadu do 30. dubna od 7 hod do 18 hod. Výkon správy pohřebiště zajišťují Kroměřížské technické služby, s. r. o.[6]
Dne 17. června 1962 odhalily Židovská náboženská obec brněnská a Synagogální sbor v Kroměříži za přítomnosti brněnského vrchního rabína Richarda Federa pomník 300 obětem holokaustu z Kroměřížska.[7] Pomník z černého mramoru je evidován jako pietní místo v evidenci válečných hrobů pod číslem CZE-7203-30674.[8] V evidenci válečných hrobů je vedena i hrobka rodiny Brauchbarů pod číslem CZE-7203-30598.[9] V roce 1997 byly na hřbitov přeneseny kosterní pozůstatky nalezené v prostoru bývalého (druhého) hřbitova v Nábělkově ulici z let 1715–1927.[2] Péčí správy hřbitova byly v roce 2018 na hrobech v židovské části hřbitova obnoveny jejich nápisy.
