Židovská čtvrť v Ivančicích je bývalé židovské sídliště na severním okraji historického jádra města Ivančice v okrese Brno-venkov. Je tvořena ulicemi Josefa Vávry, Ve Fortně a Jana Schwarze, nejsevernější částí Komenského náměstí a západní stranou Žerotínova náměstí. Od roku 1850 zde fungovala samostatná a samosprávná židovská politická obec, která byla v roce 1919 sloučena s Ivančicemi.
Historie
První zmínka o Židech v okolí Ivančic pochází z 10. století. Židovská čtvrť v Ivančicích se stala trvalou součástí města obehnaného hradbami ve vrcholném středověku. Nacházela se na severu tehdejšího města a její centrum tvořil Židovský rynek se synagogou (dnešní ulice Jana Vávry) zakončený Židovskou bránou, zrušenou v roce 1690. Z rynku vycházela ulice východním směrem a krátká ulička na sever. V první polovině 17. století se součástí ghetta stala také západní část dnešního Žerotínova náměstí. V roce 1835 žilo v Ivančicích 877 Židů, kteří tvořili asi čtvrtinu všech obyvatel města.[1] Poté počet židovských obyvatel klesal, roku 1900 jich bylo jen 281.[2]
V roce 1850[3] vznikla politická obec Ivančice Židovské Město, která vykonávala samosprávu v ivančické židovské čtvrti. Od 70. let 19. století byla dočasně součástí Ivančic, osamostatnila se opět v 80. letech 19. století, tentokrát pod názvem Ivančice Židovská Obec. V roce 1919 byla definitivně sloučena s Ivančicemi.[4][5]
První zpráva o synagoze v Ivančicích je z roku 1417. Současná stavba pochází z poloviny 19. století, kdy byla v letech 1850–1853 vybudována nová, pozdně empírová modlitebna na místě staré. Využívána byla do roku 1941.[8] Po druhé světové válce v ní po desetiletí bylo skladiště, od roku 2008 je postupně rekonstruována.[6]
Židovský hřbitov se nachází severně od města. Nejstarší náhrobek je z roku 1552, nachází se zde také obřadní síň z počátku 20. století. Původní hřbitov se možná rozkládal na protějším svahu nad Mřenkovým potokem.[9]
Odkazy
Reference
↑CHYTKOVÁ, Eva. Poslední léta. K problematice zániku ivančických Židů a židovské obce v období totalitních režimů. Brno, 2015. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. s. 18–20. Dále jen Chytková. Dostupné online.
↑HLAVÁČKOVÁ, Kristýna. Konec židovských Boskovic. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. s. 19–20. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
↑ abHistorický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.
↑Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Ivančice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
Obrázky, zvuky či videa k tématu židovská čtvrť na Wikimedia Commons
CHYTKOVÁ, Eva. Poslední léta. K problematice zániku ivančických Židů a židovské obce v období totalitních režimů. Brno, 2015. 128 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Historický ústav. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. Dostupné online.
