Židovská čtvrť (v případě většího rozsahu též židovské město) je část města, ve které na malém území žila, či doposud žije, početná židovská menšina. Již ve středověku byli Židé vyčleňováni z oblasti obydlené majoritní populací, takže židovské čtvrtě měly někdy formu uzavřeného ghetta. Židovské čtvrtě obvykle tvořily v rámci většího města svébytné urbanistické celky s křivolakými uličkami, velkým množstvím domů a centrálním prostorem se synagogou.
V českých zemích byly některé židovské čtvrtě po roce 1850 (po zrušení patrimoniální správy) samostatnými obcemi s vlastní samosprávou. K jejich sloučení s městem, v nichž se nacházely, došlo po vzniku Československa v roce 1918.
