Švýcarská demokracie (www.svycarska-demokracie.cz)
Zkratka	Švýcarská demokracie
Datum založení	21. července 2010
Předsedkyně	Pynelopi Cimprichová
1. místopředseda	Tomáš Raždík
Zakladatel	Stanislav Mikula
Sídlo	Alšovo náměstí 691/4 708 00 Ostrava
Ideologie	švýcarský systém
Politická pozice	pravice
Barvy	červená
IČO	71443177 (VR)
Rejstřík MV ČR	352
Oficiální web	svycarska-demokracie.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Švýcarská demokracie (www.svycarska-demokracie.cz) (zkratka Švýcarská demokracie) je české pravicové sociálně konzervativní politické hnutí, které vzniklo v roce 2010 v Uherském Hradišti pod názvem Zdravé Hradiště.^[1] Současnou předsedkyní hnutí je Pynelopi Cimprichová.^[2]

Od roku 2021 hnutí spolupracuje se Stranou státu přímé demokracie – Stranou práce, ve sněmovních volbách v roce 2021 za něj neúspěšně kandidoval do Poslanecké sněmovny předseda strany Radoslav Štědroň.^[3] Na kandidátce Středočeského kraje hnutí v těchto volbách podpořila také molekulární genetička Soňa Peková.

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Hlavními cíli hnutí jsou změna Ústavy ČR, budování nezávislosti a prosperity země a zvyšování životní úrovně všech občanů.

Hnutí srovnáním se Švýcarskem upozorňuje na zásadní nedostatky demokracie a politického systému České republiky. Tyto nedostatky považuje hnutí za důvod, proč ČR v mnoha ohledech zaostává za Švýcarskem – hospodářsky (HDP na obyvatele), v politické stabilitě, v obranyschopnosti, v kupní síle obyvatel, ve stabilitě měny, nízké míře inflace, ve velikosti zlatých rezerv, v nezávislosti a pod.

Hnutí upozorňuje na odlišný volební systém. Ve Švýcarsku neexistuje limit 5 % pro získání mandátu poslance. Do Poslanecké sněmovny (Nationalrat) je možné se dostat s pouhým jedním poslancem, což matematicky odpovídá 0,5 % hlasů. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021 propadlo zhruba 970 000 hlasů, protože tyto hlasy připadly stranám, které celkově získaly méně než 5 % hlasů (v předchozích volbách do PSP ČR v roce 2017 bylo takto ignorováno zhruba 230 000 hlasů). Mandáty, které by měly připadnout stranám se ziskem méně než 5 % hlasů, si poté rozdělí strany se ziskem 5 a více procent (ve volbách roku 2021 si tak velké strany rozdělily zhruba 37 mandátů). Hnutí Švýcarská demokracie toto považuje za nepřijatelné ignorování demokratické vůle občanů a navrhuje změnu volebního zákona.

Hnutí upozorňuje na údajné nepochopení významu horní komory Parlamentu v ČR. Senát má dle něj význam v případě federativního uspořádání státu. V tomto případě jsou občané celé federace proporčně zastoupeni poslanci v Poslanecké sněmovně. Aby populačně malé státy nebyly vždy přehlasovány populačně velkými státy, jsou v Senátu zastoupeny disproporčně, malé státy mají v poměru k velikosti populace nárok na více poslanců. Jednotlivé státy v USA mají populaci v rozmezí zhruba 500 tisíc až 40 milionů obyvatel, každý stát je však v Senátu zastoupen dvěma senátory. Ve Švýcarsku 21 % občanů žijících v nejmenších kantonech drží nadpoloviční většinu senátorů v Senátu. Hnutí považuje federativní uspořádání a decentralizaci státu za jeden z hlavních úspěchů Švýcarska a navrhuje jeho zavedení v ČR prostřednictvím změny ústavy.

Hnutí upozorňuje na zásadní rozdíl v rozdělení moci mezi politikem a občanem ve Švýcarsku a v ČR. Ve Švýcarsku ústavu a její změny schvalují výhradně občané v referendu. Lid tak stanovuje hlavní pravidla nastavení a řízení státu. Politici pak už jen vykonávají, co je dáno ústavou. V ČR ústavu schvalují a mění politici samotní, což znamená, že si vrcholní politici sami stanovují pravidla, kterými se mají řídit. To hnutí považuje za základ politických problémů ČR a navrhuje toto vyřešit prostřednictvím změny ústavy.

Hnutí upozorňuje, že ve Švýcarsku mají daně ústavní stropy (např. DPH má strop 7,7 %). Ústava ČR žádné stropy daní nestanovuje. Hnutí navrhuje toto vyřešit prostřednictvím změny ústavy.

Hnutí upozorňuje, že ústava Švýcarska stanovuje povinnost státu hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a Švýcarsko dlouhodobě (od roku 2003) snižuje státní dluh. ČR naopak za celou dobu existence nepřijalo zákon o vyrovnaném státním rozpočtu a státní dluh ČR dlouhodobě roste. Hnutí navrhuje toto vyřešit přijetím nové ústavy.

Hnutí dále na svých stránkách uvádí další řadu odlišností v nastavení politického systému Švýcarska a ČR. Například mezinárodní smlouvy musí být ve Švýcarsku předkládány ke schválení občanům, občané mohou zrušit v referendu rozhodnutí Parlamentu a pravomoc státu vybírat daně je dokonce dočasná a musí být pravidelně prodlužována občany v referendu.

Hnutí dalo občanům ČR k dispozici český překlad ústavy Švýcarska na svých webových stránkách. Český překlad ústavy Švýcarska byl do té doby pro občany ČR prakticky nedostupný.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.