Štefan Polkoráb
malíř Štefan Polkoráb
Narození	2. září 1896 Pezinok- Cajla Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. října 1951 (ve věku 55 let) Bratislava Československo Československo
Místo pohřbení	Martinský cintorín v Bratislavě-Ružinově
Povolání	malíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefan Polkoráb (2. září 1896 Pezinok-Cajla – 14. října 1951 Bratislava) byl slovenský malíř, portrétista.

Narodil se v Cajlu, historické části města Pezinku v rodině vinohradníka Pavla Polkorába a jeho ženy Alžběty, roz. Strniskové. Štefan vyrůstal v početné rodině, měl šest sourozenců, jeho otec však odjel do Ameriky, aby si po návratu mohl koupit malý domek a vlastní vinohrad. Od mládí rád a obstojně maloval, do tzv. „Ľudovej“ školy chodil na Cajlu, dál pokračoval ve studiu na měšťanské škole v Pezinku. Poté zůstal nějaký čas doma a pomáhal s prací, byl tělesně slabší a tak šel následně do učení k obuvníkovi.

Čirou náhodou se dozvěděl, že malíř Gustav Mallý^[1] si v Bratislavě otevřel soukromou malířskou školu. Štefan přemluvil svou matku, aby za ním zašla, Mallý si jeho kresby prohlédl a přijal jej. Do malířské školy nastoupil v zimě roku 1911 a vydržel tam až do roku 1913, kdy od svého učitele obdržel doporučení ke studiu na malířské akademii do Prahy.

V roce 1913 se přihlásil ke studiu na pražskou akademii, přijímací zkoušku dělal u prof. Josefa Loukoty a přesto, že neměl střední školu byl přijat. Zprvu studoval tzv. přípravku u prof. J. Loukoty a Vlaho Bukovace. Jeho studium přerušila probíhající 1. světová válka a tak roky 1917 a 1918 strávil na vojně. Na akademii se vrátil po vzniku ČSR a dál se školil u prof. Maxmiliána Pirnera, u něhož v roce 1922 i akademii absolvoval. Během pražských studií byl členem spolku Detvan a spřátelil se s mnoha slovenskými výtvarníky, kteří zde studovali, například J. Alexi, M. A. Bazovský, J. Koreszka^[2] a jiní. Polkoráb se spřátelil i s Jankem Borodáčem, který v Praze studoval herectví a přátelství jim vydrželo po celý život.

V roce 1922 se Štefan Polkoráb vrátil na Slovensko, ale v Bratislavě nemohl sehnat ateliér a tak se přestěhoval do Trnavy. Od podzimu roku 1924 žil v Suché nad Parnou na faře a v roce 1926 se vrátil zpět do Trnavy. V roce 1928 podnikl studijní cestu do Itálie, navštívil Ferraru, Bolognu, Neapol, viděl chrlící Vesuv, plavil se na Capri, jel do Říma, Sieny, Florencie, Milána a Verony. Po návratu z Itálie pobýval nadále v Trnavě a v říjnu roku 1932 portrétoval v Topoľčiankách prezidenta Masaryka a podnikl s českými malíři J. Čumpelíkem a V. Kovářem^[3] cestu na Horehroní a Zakarpatskou Ukrajinu.

V roce 1933 se přestěhoval do Bratislavy kde získal ateliér, v roce 1935 podnikl cestu do Holandska a obě léta roku 1940 a 1942 strávil na Oravě. Během II. světové války trávil často u svého přítele lékaře v Lučenci, často trpěl depresemi a slábl mu zrak. Ke konci života vůbec nevycházel z bytu a 14. října roku 1951 spáchal v Bratislavě sebevraždu.

• pamětní síň s obrazárnou při Malokarpatském muzeu v Pezinku (1970)

• Vlastní podobizna (1917)
• Krajinka zo Suchej (1926)
• Portrét prezidenta T. G. Masaryka (1932)
• Heľpianka s dcérou (1936)
  • Stará časť Pohorelej
  • Šumiacka žena s bábatkom
• Vinobranie (1943)
  • Zátišie s citrónom
  • Zátišie s husacinou
  • Žnice
• Karlova Ves (1948)
  • Martinské hole
  • Martinský kostol

Vytvořil rovněž podobizny J. Ľ. Holubího, J. Alexyho, J. Gregora–Tasovského, J. Jesenského a několika dalších

• 1953 – Umelecký odkaz Štefana Polkorába, Výstavné miestnosti, Bratislava
• 1961 – Štefan Polkoráb: Výstava obrazov pri príležitosti 10. výročia úmrtia, Bratislavský hrad, Bratislava

• 1938 – III. Zlínský salon, Studijní ústav, Zlín
• 1949 – Československý lid a jeho kraj v životě, práci a zápasu, Gottwaldov
  • Československý lid a jeho kraj v životě, práci a zápasu, Jízdárna Pražského hradu, Praha
  • Tjeckoslovakisk konst, Liljevalchs Konsthall, Stockholm
• 1951 – I. přehlídka československého výtvarného umění, Jízdárna Pražského hradu, Praha
• 1954 – Výstava současného československého umění, Akademie umění SSSR, Moskva
• 1955 – Slovenské umenie 19. a 20. storočia – Desať rokov výtvarnej práce v osvobozenej vlasti, Slovenská národná galéria, Bratislava
• 1955/1956 – Deset let československé lidově demokratické republiky ve výtvarném umění: Malířství, Městská knihovna Praha, Praha
• 1983 – Prírastky GMB z rokov 1970–1982, Mirbachov palác, Bratislava
• 1983/1984 – Autoportrét v slovenskom maliarstve 20. storočia, Mirbachov palác, Bratislava

• Galéria mesta Bratislavy, Bratislava
• Slovenská národní galerie, Bratislava

a v mnoha dalších

• 
  Podobizňa J.G.Tajovského
• 
  Žatva
• 
  Bratislava, olej na plátně (okolo 1930)
• 
  Telgorské dievča, olej na překližce
• 
  Cigánka, pastel
• 
  Portrét pani Uhlárikovej, olej na plátně (1941)
• 
  Zimné mestečko, olej na plátně (1926)
• 
  Autoportrét, olej na plátně (1941)

• 1935 – Profil slovenského výtvarného umenia, Matica slovenská, Martin
• 1944 – Nové slovenské maliarstvo, Osvetové ústredie pri Ministerstve školstva a národnej osvety, Bratislava
• 1953 – Štefan Polkoráb, Tvar, Bratislava
• 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 1995 – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 2003 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003 (XI. Pau – Pop), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štefan Polkoráb na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Štefan Polkoráb
• Štefan Polkoráb v informačním systému abART
• Díla Štefana Polkorába na stránce webumenia.sk SNG
• ART+, Polkoráb Štefan (1896 – 1951)
• Slovakiada, Polkoráb Štefan: Portrét pani Uhlárikovej (1941) + biografie
• webumenia.sk, Štefan Polkoráb maliar – dílo
• SOGA Aukčná společnost, Polkoráb Štefan Biografia
• P Pezinok, Štefan Polkoráb akademický malíř