Špičák (Nakléřovská hornatina)

Špičák
Špičák od jihozápadu. Vlevo dálnice D8.
Špičák od jihozápadu. Vlevo dálnice D8.
Vrchol723 m n. m.
Prominence95 m ↓ SV nad Krásným Lesem
Izolace3,9 km → Rudný vrch
Poznámkanejvyšší vrchol Petrovické vrchoviny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříKrušné hory / Loučenská hornatina / Nakléřovská vrchovina / Petrovická vrchovina
Souřadnice50°46′59″ s. š., 13°55′13″ v. d.
Špičák
Špičák
Horninacenomanské pískovce na ortorulách, čedič
PovodíLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špičák (německy Sattelberg, občas též Schönwalder Spitzberg) je vrch nacházející se severozápadně od Krásného Lesa, části obce Petrovice, v Krušných horách. Dosahuje nadmořské výšky 723 metrů a geologicky je velice pestrý.[1] Je součástí přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa a přírodního parku Východní Krušné hory. Jižně od Špičáku vede dálnice D8, částečně vedená po estakádě.

Historie

Chata pod kopcem
Turistická chata pod Špičákem na pohlednici z roku 1910

Ve 13. století byla jihovýchodně od vrchu Špičák založena německou kolonizací zdejší oblasti ves Schönwald (od roku 1948 známá jako Krásný Les).[2] Roku 1907 byla pod Špičákem, který byl oblíbeným turistickým cílem, postavena turistická chata.[3] Fungovala do roku 1945 a provozoval ji místní hostinský Kajetan Ritschel. Do dnešní doby se z chaty dochovaly pouze kamenné základy.[4]

Stavba

Špičák tvoří cenomanské pískovce usazené na nejstarších ortorulách krušnohorského krystalinika, které ve třetihorách prorazil a zpevnil výlev čediče (konkrétně olivinický nefelinit), vystupující na povrch na vrcholu kopce. Špičák tak přísluší neovulkanické intruzi a v rámci vrcholové části Krušných hor jde o nejzápadněji položený denudační pozůstatek křídy.[5]

Vrchol kopce s výlevem čediče a křížem
Výlev čediče na vrcholu Špičáku

Z geomorfologického hlediska je strukturním hřbetem na okolní denudační plošině.[6] Jeho součástí je řada geomorfologických tvarů. Patří mezi ně dvě suťová pole na západním a východním svahu, vzniklá rozpadem sloupků čediče. Větší z polí rozkládá na ploše 40 × 100 metrů. Dalším tvarem jsou mrazové sruby, jeden čedičový a druhý pískovcový. V nejdelší pískovcové stěně Špičáku se nacházejí čtyři jeskyně (dvě puklinové a dvě suťové), přičemž největší z nich je asi 20 metrů dlouhá, 1,5–6 metrů široká a 4 metry vysoká.[6] Mimo to se zde lze nalézt také nepravý skalní tunel, nepravá skalní brána, skalní převisy, skalní mísa, skalní lišty, skalní dutiny, pseudoškrapy a voštiny.[6]

Životní prostředí

Suťové pole ve svahu
Větší ze dvou suťových polí na Špičáku

Vrch Špičák je součástí přírodního parku Východní Krušné hory a v roce 1997 zde byla vyhlášena přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa. Chráněna je pro pestrost geologické stavby a bohatost geomorfologických tvarů. Kromě samotného vrchu jsou součástí rezervace též „mezofilní až silně podmáčené louky, mokřady a prameniště porostlé přirozenými rostlinnými společenstvy s bohatým výskytem zvláště chráněných druhů“.[7]

Na Špičáku se dochovaly dobře vyvinuté porosty bikové bučiny[8] a v přírodní rezervaci se vyskytují mnohé silně ohrožené a ohrožené rostlinné druhy. Patří mezi ně například kosatec sibiřský (Iris sibirica), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon).[1] Jiné zde rostoucí druhy se řadí na Červený seznam cévnatých rostlin ČR.[1] Z chráněných živočišných druhů zde žijí například čáp černý (Ciconia nigra), moták pilich (Circus cyaneus), luňák červený (Milvus milvus), tetřívek obecný (Tetrao tetrix) nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio).[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ONDRÁČEK, Čestmír. Floristický průzkum přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa. Severočeskou přírodou, Litoměřice. 2002, čís. 33–34, s. 95–106. ISSN 0231-9705. 
  2. ↑ BALEJ, Martin; ANDĚL, Jiří; JEŘÁBEK, Milan a kolektiv. Východní Krušnohoří – geografické hodnocení periferní oblasti. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2004. 270 s. (Acta Universitatis Purkynianae. Studia Geographica). ISBN 80-7044-558-0. S. 48. Dále jen: Východní Krušnohoří – geografické hodnocení periferní oblasti. 
  3. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Ústecký kraj. Praha: Knižní klub, 2010. 476 s. ISBN 978-80-242-2676-7. S. 169–170. 
  4. ↑ ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku 2: Zbývající města a obce okresu Ústí nad Labem na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2010. 330 s. ISBN 978-80-86646-29-9. S. 278–283. 
  5. ↑ Východní Krušnohoří – geografické hodnocení periferní oblasti. S. 15–17.
  6. ↑ a b c Východní Krušnohoří – geografické hodnocení periferní oblasti. s. 157–159
  7. ↑ PR Špičák u Krásného Lesa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ MACHOVÁ, Iva; KUBÁT, Karel. Zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin Ústecka. Praha: Academia, 2004. 220 s. ISBN 80-200-1158-7. S. 22. 
  9. ↑ JANOŠKA, Martin. Tenhle Špičák turisté zatím neobjevili. Skrytý unikát u Krušných hor [online]. iDNES.cz, 2012-09-21 [cit. 2012-12-21]. Dostupné online. 

Literatura

  • VÍTEK, J. Pseudokrasové tvary v pískovcích na Špičáku u Krásného Lesa v Krušných horách. Československý kras. 1982, roč. 32, s. 123–125. 

Externí odkazy