říše Čólů ←  kolem 300 př. n. l.–1279 n. l.  →  → vlajka
Geografie Vrcholná rozloha říše Čólů kolem roku 1030, modře ovládané území, fialově závislá území
Hlavní město	starověcí Čólové: Púmpuhar, Urajur, Tiruvarur středověcí Čólové: Pazhaijárai, Taňčávúr, Gangaikonda Cholapuram
Obyvatelstvo
Jazyky	tamilština (oficiální), sanskrt (náboženský), jihoasijské jazyky, jihovýchodní asijské jazyky
Náboženství	hinduistické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Vznik	kolem 300 př. n. l.
Zánik	1279 n. l.
Státní útvary a území
Předcházející Království Anurádhapura Následující Pándjové Království Jaffna

Čólové byli jihoindickou tamilskou královskou dynastií. Svou moc si udrželi zhruba po třináct století.

První zmínky o jejich rostoucí moci pocházejí z 2. století př. n. l. První historicky doložitelný stát spravovali mezi 1.–6. stoletím n. l. V 9. století se stali vazaly Pallavů. V roce 898 však Čóla Áditja I. (871–907) Pallavy porazil a zbavil se vazalství. Za vlády Rádžarádži I. a Rádžéndry I. Čólava, tedy v 10. až 11. století, dynastie Čólů dobyla téměř celou jižní Indii, Maledivy a Srí Lanku. Klíčovou byla porážka Pándjů v roce 910. V roce 1070 dosáhli Čólové sjednocení své říše s královstvím Východních Čálukjů. Roku 1025 nakrátko dobyli Srívidžaju, načas vládli také v Uríse a Bengálsku. Největšího kulturního a hospodářského rozkvětu jejich říše zažila v 10.–12. století. Od 2. poloviny 12. století se stát ocitl v problémech, ve 13. století se Čólové stali vazaly státu Hójašálů. Dynastie ovšem nezanikla a mezi 14.-18. stoletím se čas od času někde chopila lokální moci, například v knížectvích Ándhra a Tamilnádu.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čólové na Wikimedia Commons
• Heslo v Britannice (anglicky)