Český underground
Pod označením český underground se rozumí neoficiální kulturní proud (subkultura), který se jasněji vydělil v době normalizace v sedmdesátých letech 20. století. Jeho představitelé byli spojeni zásadou tvořit zcela svobodně a neuzavírat žádné kompromisy s režimem a jeho kulturními institucemi.
Charakteristika
V 50. letech se underground realizoval v literární tvorbě (Egon Bondy, Ivo Vodseďálek, Bohumil Hrabal). V 60. letech přibyly výtvarné, hudební a jiné aktivity a performance. V 70. letech se členové a sympatizanti undergroundu stali terčem policejní a soudní perzekuce. Perzekuce skupiny The Plastic People of the Universe se stala jedním z podnětů k založení Charty 77 a vedla také k tomu, že se intelektuály přezíraná undergroundová scéna převážně dělnické mládeže stala známější i mezi „prominentním disidentem“.[1]
„
|
Underground není vázán na určitý umělecký směr nebo styl, přestože například v hudbě se projevuje převážně rockovou formou. Underground je duchovní pozice intelektuálů a umělců, kteří se vědomě kriticky vymezují vůči světu, ve kterém žijí. Je to hnutí, které pracuje převážně s uměleckými prostředky, ale jehož představitelé si uvědomují, že umění není a nemá být konečným cílem snažení umělců. [...] Underground vytvářejí lidé, kteří pochopili, že uvnitř legality se nedá nic změnit, a kteří ani neusilují do legality vstoupit. […] Stručně řečeno, underground je aktivita umělců a intelektuálů, jejichž dílo je nepřijatelné pro establishment, a kteří v této nepřijatelnosti nejsou trpní a pasivní, ale snaží se svým dílem a svým postojem o destrukci establishmentu.
|
“
|
— Ivan Martin Jirous[2]
|
K oblíbeným výrazovým prostředkům patřila nadsázka, humor, groteska, ironie, parodie, happening.[1]
„
|
V bělostné říze biskup Vrana
věří tak, jak mu věří strana.
Než trochu je mi s podivem,
že při mši svaté místo křížem
nežehná srpem a kladivem.
|
“
|
— Ivan Martin Jirous
| [3][4]
Události
Zástupci
Hudební skupiny
Další skupiny
- Skupina Šmidrové vznikla v polovině 50. let, založili ji studenti AVU a AMU: malíř Bedřich Dlouhý, sochaři Karel Nepraš, Jan Koblasa a skladatel Rudolf Komorous. Spojovala je záliba v mystifikaci a groteskním humoru.
- Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu vznikla na počátku 60. let ve staroměstské hospodě U křižovníků. Původně ji tvořili Karel Nepraš a Jan Steklík. Věnovali se především instalacím a objektům.
- Hrabalova společnost (Hrabalova Sorbonna), hospodská přístolní společnost intelektuálů, výtvarníků, umělců scházející se především v pražské hospodě U Zlatého tygra.
- Společnost Zlatá Praha, hospodská přístolní společnost intelektuálů, umělců a přátel vzniklá v 60. letech 20. století v malostranské hospodě U Bonaparta v Nerudově ulici a scházející se dodnes. Čestným prezidentem se stal spisovatel Bohumil Hrabal, dalším známým členem je fotograf Jaroslav Kučera a Pavel Dungl.
- Spolek Pohodlí, hospodská přístolní společnost vzniklá v 60. letech v malostranské hospodě U Bonaparta v Nerudově ulici v Praze.
- Spolek Karla Hynka Máchy, hospodská přístolní společnost vzniklá v 60. letech v malostranské hospodě U Bonaparta v Nerudově ulici v Praze.
Časopisy
V době komunistického režimu vycházely samizdatem.
Odkazy
Reference
Literatura
- PILAŘ, Martin. Underground : (kapitoly o českém literárním undergroundu). Brno: Host, 1999. 177 s. ISBN 80-86055-67-1.
- VANĚK, Miroslav. Byl to jenom rock'n'roll? : hudební alternativa v komunistickém Československu 1956–1989. Praha: Academia, 2010. 639 s. ISBN 978-80-200-1870-0.
- BITRICH, Tomáš, a kol. Alternativní kultura : příběh české společnosti 1945–1989. Příprava vydání Josef Alan. 1. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 610 s. ISBN 80-7106-449-1.
Externí odkazy
|
|