Spravuje téměř 9 milionů pojištěnců, z toho více než 2,9 milionů starobních důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů. K roku 2022 měla 8 212 zaměstnanců.[1][2]
Ředitelem ČSSZ je od roku 2019 Mgr. František Boháček.
Organizace sociálního zabezpečení
Sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení. Těmito orgány od změny změny struktury dne 1. ledna 2024 jsou ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra, spravedlnosti a obrany, a především:[3]
Mimo ústředí ČSSZ působí pět územních správ (Praha pro hlavní město a Středočeský kraj, Plzeň pro kraje Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský, Liberec pro kraje Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický, Brno pro kraje Vysočina, Jihomoravský a Zlínský a Ostrava pro kraje Moravskoslezský a Olomoucký),[3] které mají v jednotlivých okresech zřízeny kontaktní pracoviště.
Změnou struktury nově vznikl Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS) v Hradci Králové s celorepublikovou působností, pod který byly převedeny veškeré organizační útvary a metodika dosavadní lékařské posudkové služby (LPS) na každé OSSZ.
České správě sociálního zabezpečení k provádění pojištění a k plnění mezinárodních závazků,
okresním správám sociálního zabezpečení k provádění pojištění,
dalším služebním orgánům k provádění pojištění a k plnění mezinárodních závazků.
Každá okresní správa k tomu má zřízeno oddělení registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů s určenými pravomocemi a pracovní náplní.[5]
Historie sídla Ústředí ČSSZ
Stavbu v roce 1912 provedla Pražská společnost pro stavby betonové a železobetonové pro ředitelství Pražské akciové strojírny (dříve Ruston, Bromovský a Ringhoffer) na Smíchově.[6] Po Spojených strojírnách do roku 1926 objekt Křížová 1292/25 vlastnila Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni a byla to správní budova společnosti s generálním a obchodním ředitelstvím.[7] Od roku 1926 (po vydání Zákona č. 221/1924 Sb.) budova přešla do majetku Ústřední sociální pojišťovny a stala hlavní úřední budovou,[8] nyní Česká správa sociálního zabezpečení. Památkově chráněná tato budova není, na rozdíl od vedlejší budovy Křížová 2383/27, která byla postavena ve 30. letech 20. století, ale je to Budova evidence Ústřední sociální pojišťovny s kartotékou pojištěnců jdoucí přes dvě patra.
Nový zákon, řešící sociální pojištění, navrhl poslanec Václav Johanis v říjnu 1920. Zákon č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, byl vyhlášen 30. října 1924. Zavedl dělnické pojištění lidí, kteří na území Československa vykonávali práce nebo služby na základě pracovního, služebního nebo učňovského poměru.
Budovy v regionech
Děčín IV-Podmokly, Ruská 33
Trutnov, Faltisova 998
Česká Lípa, Bezručova 3015
Praha 8, Trojská 13a
Hodonín, Národní třída 3200/38
Reference
↑Profil organizace [online]. Česká správa sociálního zabezpečení, 2024 [cit. 2024-03-11]. Kapitola Personální oblast. Dostupné online.
↑Výroční zpráva za rok 2022 [online]. Česká správa sociálního zabezpečení, 2023 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online.
↑ abZákon č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
↑Zákon č. 187/2006 Sb., § 122 [online]. Zákony pro lidi, 2006 [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
↑Popis organizační struktury OSSZ [online]. Česká správa sociálního zabezpečení [cit. 2021-04-16]. Dostupné online.
↑BRUNER-DVOŘÁK, R. Velká moderní stavba pražská. Český svět, ilustrovaný čtrnáctidenník. 1913, roč. 9, čís. 3, s. 18. Dostupné online.
↑Pětadvacet let Akciové společnosti dříve Škodovy závody v Plzni (1899-1924). 1. vyd. Plzeň: Akciová společnost dříve Škodovy závody, 1925. 84 s. Dostupné online. S. 16, 29-31.
↑Ústřední sociální pojišťovna v Praze (1926-1946). 1. vyd. Praha: Ústřední sociální pojišťovna, 1947. 101 s. S. 3.