Česká astronomická společnost
Sjezd České astronomické společnosti v roce 2017
Právní forma	spolek
Založeno	8. prosinec 1917
Předseda	Petr Heinzel (od 1. 4. 2017)
Adresa	Fričova 298 251 65 Ondřejov Česko Česko
IČO	00444537
Další informace
Web	http://www.astro.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká astronomická společnost (zkratka ČAS) je dobrovolné sdružení odborných a vědeckých pracovníků v astronomii, amatérských astronomů a zájemců o astronomii z řad veřejnosti. Pokrývá především ty oblasti, kde i amatérští astronomové mohou svou činností přispět k rozvoji astronomie.

Byla založena 8. prosince 1917. K roku 2024 měla 744 členů, kteří se organizují do místních poboček nebo do odborných sekcí, např. sekce Proměnné hvězdy a exoplanety nebo Společnosti pro meziplanetární hmotu. Mezi kolektivní členy patří i hvězdárny, vědecké ústavy a další instituce. V Evropě je společnost výjimečná tím, že sdružuje nejenom profesionály, ale i amatéry.^[1]

Nejvyšším orgánem je sjezd, který se koná jednou za 4 roky. Mezi sjezdy společnost řídí desetičlenný výkonný výbor. Předsedou společnosti je Petr Heinzel. Jejím informačním serverem je od roku 1995 Astro.cz.

V letech 1914–1915 si baron Artur Kraus, který o dva roky dříve otevřel v Pardubicích první lidovou hvězdárnu v Čechách, začal dopisovat s pražskými kolegy, kteří usilovali o založení České astronomické společnosti. Jedním z hlavních cílů bylo vybudování obdobné hvězdárny v Praze. V době války ale někteří členové pražského Astronomického kroužku spolupracovali s Maffií a jejich spolková činnost byla policií bedlivě sledována. Stanovy společnosti však byly schváleny výnosem C. a k. místodržitelství ze dne 21. září 1917. O úspěšný průběh tohoto schválení se zasloužil právě baron Kraus.^[2]

Vlastní založení České astronomické společnosti proběhlo 8. prosince 1917 v posluchárně prof. Františka Nušla v budově Českého polytechnického ústavu (dnes Fakulta strojní ČVUT) v Praze na Karlově náměstí.^[3]

Brzy po vzniku Československé republiky začaly práce na hledání vhodného místa a později i výstavbě hvězdárny na Petříně. Byla zprovozněna v roce 1928, pro veřejnost pak otevřena o rok později.

Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 probíhaly na hvězdárně stále odborné přednášky, které částečně nahrazovaly vysokoškolské studium.^[3] I díky tomu mohla být brzy po osvobození v roce 1945 rychle obnovena plná činnost ČAS.

Ještě v roce 1945 se do vedení ČAS dostala aktivistka Luisa Landová-Štychová, manželka tou dobou již zesnulého Jaroslava Štycha, jednoho ze zakladatelů společnosti.^[4] Landová-Štychová již v roce 1945 založila při společnosti Revoluční výbor.^[5] Bez astronomických znalostí zde začala prosazovat, zejména pak po Únoru 1948, politiku komunistické strany.^[6] Vedení společnosti však neopustilo několik předních astronomové té doby, zejména nestraník dr. Bohumil Šternberk (1897–1983), a proto komunistická ideologie nad astronomií ve společnosti prakticky nikdy nepřevážila.

Po Sametové revoluci v roce 1989 se ČAS velmi rychle změnila v standardně fungující demokratickou společnost. Zásluhu na tom měl především tři měsíce před tím zvolený předseda ČAS doc. Luboš Perek.^[6] Další rozvoj zažila ČAS pod předsednictvím Jiřího Grygara. Zrušením nefungujících složek se zefektivnila činnost společnosti, zlepšilo se využívání financí a vznikl informační server Astro.cz (1995).

V dalších letech pokračovalo standardní fungování a rozvoj společnosti. Rozšiřuje se okruh udělovaných cen: v roce 1998 šlo o zavedení Cena Zdeňka Kvíze a o rok později se obnovilo udělování Ceny Františka Nušla. Společnost se a angažuje v boji proti světelnému znečištění – přebytečnému a škodlivému umělému svícení ve městech. Díky Skupině pro temné nebe vznikly v Česku v letech 2009–2014 tři oblasti tmavé oblohy. ČAS se prostřednictvím tiskových prohlášení a dalšími akcemi vyjadřuje k aktuálním astronomickým událostem – např. v roce 2012 k předpovědi konce světa podle Mayského kalendáře nebo v roce 2013 k pádu Čeljabinského meteoritu.

V roce 2017 probíhaly oslavy 100. výročí vzniku společnosti.^[6]

• První významná akce se konala 10.–11. března 2017 v Plzni – konference o Josefu Františkovi Smetanovi, autorovi první české učebnice astronomie, kterou vydal v roce 1837. Došlo také k odhalení jeho pomníku.
• V Hvězdárně a planetáriu Brno proběhl 1.–2. dubna 20. sjezd společnosti. Zvolil nejen nový výkonný výbor, ale udělil také čestné členství významným osobnostem, mezi nimi i Járovi Cimrmanovi^[7] za „nedostižnou a nenapodobitelnou činnost na poli astronomie a příbuzných věd“.^[8]

• 9. září – proběhlo v Astronomickém ústavu v Ondřejově velké setkání (tzv. Megaevent) s názvem Vesmírná keš. Jižně od Ondřejova bylo umístěno 100 keší, které vytvořily nápis 100. ČAS 2017.^[9]
• 7. prosince – byla Českou mincovnou vydána pamětní stříbrné mince ČNB,^[10] jejímž autorem je medailér Josef Oplištil,
• 8. prosince – oslava 100 let ČAS v Praze – proběhlo velké setkání členů ČAS i veřejnosti přesně v den 100. výročí založení ČAS (8. prosince 1917) v aule Karolina.^[11]

Hlavní náplní společnosti je podpora práce jejích členů. Pořádá pro ně astronomické přednášky, organizuje exkurze a jiné společné akce. Její pobočky spolupracují s místními hvězdárnami.

Česká astronomická společnost vydává časopis Kosmické rozhledy; některé sekce vydávají své vlastní věstníky. Pořádá také průběžnou fotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce.

Pro majitele astronomických přístrojů a amatérské pozorovatele organizuje především akci Mezní hvězdná velikost – setkání amatérských astronomů spojené s odbornými přednáškami a především (při příznivém počasí) se společným pozorováním noční oblohy.

Hlavní akcí České astronomické společnosti určenou mládeži je Astronomická olympiáda. Je pořádána ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a některými hvězdárnami. V současné době jde již o samostatnou akci (dříve šlo o podkategorii Fyzikální olympiády).

Společnost se také výrazně angažuje v boji proti světelnému znečištění. K významným astronomickým úkazům vydává tiskové zprávy, které jsou přebírány našimi tiskovými agenturami a předními deníky.

Speciální činností je vydávání osvědčení o pojmenování planetek.

Česká astronomická společnost se však zapojuje také do akcí, které popularizují vědu jako celek. V roce 2007 to byla Evropská noc vědců (28. září) a akce Věda v ulicích (22. a 23. června). Obvykle se zde prezentuje společně s Astronomickým ústavem Akademie věd.^[12][13]

Informačním webem společnosti je astro.cz. Denně jej navštíví průměrně 4000 návštěvníků.^[14] Iniciátorem jeho vzniku byl Josef Chlachula, který během sjezdu společnosti v roce 1995 tehdejšímu předsedovi Jiřímu Grygarovi navrhl založení informační infrastruktury ČAS. Zpočátku nabízel web překlad Astronomického snímku dne NASA, občasné noviny z astronomie, kosmonautiky a dění v České astronomické společnosti. Web se výrazněji změnil v roce 2008, kdy začal přinášet online přenosy z kosmických výprav nebo rozhovory s předními českými vědci na aktuální astronomická témata. Poslední změna proběhla v roce 2015, kdy byl web více přizpůsoben plné funkčnímu zpravodajskému serveru.

Udělováním cen oceňuje společnost zásluhy za rozvoj astronomie. Nejstarší z nich je Nušlova cena, která se uděluje od roku 1938, naopak nejmladší Kopalova přednáška, která vznikla v roce 2007.

Nejvýznamnější z cen udělovaných Českou astronomickou společností je Cena Františka Nušla, pojmenovaná po Františku Nušlovi, v pořadí třetím a nejdéle sloužícím předsedovi ČAS. Cena je nejvyšším oceněním udělovaným badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Od roku 1938 byla udělena více než třiceti osobnostem, v období let 1953–1998 však bylo její předávání přerušeno.^[15]

Pro astronomy, kteří se zabývají meziplanetární hmotou, proměnnými hvězdami nebo popularizací a výukou astronomie je od roku 1996 určena Cena Zdeňka Kvíze.^[16] V posledních letech ji získali tito astronomové:

• 2008: Luboš Brát za přínos v studiu proměnných hvězd,
• 2010: Martin Lehký za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty,
• 2012: Petr Sobotka za činnost v oboru proměnných hvězd a za popularizace astronomie,
• 2014: Jakub Černý za studium meziplanetární hmoty,
• 2016: Pavel Cagaš za činnost v oboru proměnných hvězd,
• 2018: Pavel Suchan za přínos k popularizace astronomie,
• 2020: Jan Kondziolka za zásluhy o založení Beskydské oblasti tmavé oblohy,
• 2022: Martin Mašek za pozorování proměnných hvězd, meziplanetární hmoty a měření světelného znečištění.

K ocenění osobností, které svým literárním dílem významně přispěly k popularizaci astronomie v Česku, uděluje společnost od roku 2002 cenu Littera astronomica. Za posledních deset let ji obdrželi:^[17]

• 2007: Zdeněk Pokorný,
• 2008: Zdeněk Mikulášek,
• 2009: Antonín Vítek,
• 2010: Petr Kulhánek,
• 2011: Josip Kleczek,
• 2012: Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran,
• 2013: Pavel Gabzdyl,
• 2014: František Martinek,
• 2015: Jana Olivová,
• 2016: Alena Hadravová a Petr Hadrava,
• 2017: Jindřich Suchánek,
• 2018: Lukáš Grygar,
• 2019: Petr Zamarovský,
• 2020: Michal Švanda,
• 2021: Jan Vondrák,
• 2022: Jana Žďárská,
• 2023: Antonín Bečvář (in memoriam).

V roce 2007 zřídila Česká astronomická společnost po vzoru prestižních zahraničních společností další cenu – Kopalovu přednášku. Pojmenování získala po numerickém matematikovi a astronomovi Zdeňku Kopalovi. Je udělována českým astronomům nebo astronomkám za významné výsledky, které byly uveřejněny ve světovém vědeckém tisku. Oceněný přednese svoji přednášku na některé slavnostní veřejné akci společnosti.^[18]

• Kopalovou přednáškou za rok 2007 byl oceněn Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd za své objevy při výzkumu malých těles sluneční soustavy (meteoroidů) a jejich interakce se zemskou atmosférou. Svoji čestnou přednášku na téma Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii přednesl laureát na slavnostním shromáždění u příležitosti 90. výročí České astronomické společnosti 8. prosince 2007.^[19]
• V roce 2008 obdržel tuto cenou David Vokrouhlický z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy za výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek. Jeho přednáška měla název Nové poznatky o finálním formování orbitální architektury velkých planet a době s ní související.^[20]
• V roce 2009 byl Kopalovou přednáškou oceněn Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd za výsledky v relativistické astrofyzice, zejména ve studiu okolí černých děr a porovnání těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.^[21]
• Roku 2010 získal cenu prof. Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.^[22]
• Za rok 2011 ČAS vybrala Marka Wolfa z Astronomického ústavu Karlovy univerzity v souvislosti s významnými výsledky dosaženými při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.^[23]
• V roce 2012 ocenění získal Petr Hadrava z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu.^[18][24]
• Cenu za rok 2013 obdržel David Nesvorný za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.^[18]
• V roce 2014 získal Kopalovu přednášku Jiří Borovička z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.^[25]
• Za rok 2015 byl oceněn Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za významné výsledky dosažené při výzkumu planetek sluneční soustavy.^[26]
• Cenu v roce 2016 obdržel Zdeněk Stuchlík z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity za významné výsledky dosažené v oboru relativistické astrofyziky a kosmologie.^[27]
• Za rok 2017 byla cena udělena Ondřeji Pejchovi za mimořádný přínos v oboru astrofyziky a kosmologie včetně popularizace těchto oborů.
• V roce 2018 ji získal Martin Jelínek za významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.
• Za rok 2019 byli oceněni Jan Řídký a Miroslav Hrabovský za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera.
• V roce 2020 získal cenu Josef Ďurech za výsledky ve výzkumu malých těles Sluneční soustavy.
• V roce 2021 byl oceněn Jaroslav Dudík za výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
• Za rok 2022 byla cena udělena Janu Jurčákovi také za výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.

Zvláštním druhem soutěže je Česká astrofotografie měsíce, kdy je každý měsíc vyhlašována nejlepší fotografie zaslaná porotě českými a slovenskými astrofotografy. Autor nejlepší z těchto fotografií za celý rok pak získá Cenu Jindřicha Zemana, která má zvláštní kategorii pro mládež do 18 let – Cena Jindřicha Zemana Junior.

Nejvyšším orgánem České astronomické společnosti je sjezd, který se schází jedenkrát za 4 roky (do roku 2013 jednou za 3 roky). Delegáti sjezdu jsou voleni jednotlivými pobočkami nebo sekcemi v poměru podle počtu jejich kmenových členů. Poslední sjezd proběhl 18. září 2021 v Praze. Mezi sjezdy řídí činnost výkonný výbor, který je kontrolován revizní komisí.

Individuální členové společnosti se organizují buď v místních pobočkách, nebo v odborných sekcích. Každý člen je registrován v jedné sekci nebo pobočce jako kmenový člen, může se však účastnit na činnosti dalších sekcí či poboček jako hostující člen.

Kromě individuálních členů má společnost i kolektivní členy, což jsou většinou vědecké instituce (např. Astronomický ústav Akademie věd ČR nebo některé hvězdárny). V roce 2017 bylo ve společnosti 29 kolektivních členů. Kolektivními členy jsou i některé jiné astronomické společnosti:^[28]

• Astronomická společnost Most
• Astronomická společnost Pardubice
• Astronomická společnost v Hradci Králové
• Vlašimská astronomická společnost
• Valašská astronomická společnost
• Jihlavská astronomická společnost
• Zlínská astronomická společnost
• Společnost Astropis

Výkonný výbor může zřídit i odborné skupiny. V roce 2022 takto pracovalo celkem sedm skupin, např. Skupina pro historii astronomie, Skupina pro temné nebe, Astronomická olympiáda a Český národní komitét astronomický.

Na 20. sjezdu v roce 2017 byl na čtyřleté období zvolen výbor v podobném složení, v jakém (kromě svého předsedy) pracoval v uplynulém období: Petr Heinzel (předseda), Pavel Suchan (místopředseda), Radek Dřevěný (hospodář), Lenka Soumarová, Marcel Bělík, Lumír Honzík, Miloš Podařil, Petr Scheirich, Vladislav Slezák a Petr Sobotka. Na sjezdu v roce 2021 byla dovolena Iveta Lamberská.

Členové revizní komise jsou Eva Marková (předsedkyně), Martin Černický a Jan Kožuško.

Členové České astronomické společnosti jsou organizováni v místních pobočkách, které většinou mají vztah k místní hvězdárně nebo planetáriu.^[29]

• Astronomická společnost Chomutov
• Brněnská pobočka^[30]
• Jihočeská pobočka (JihoČAS)
• Klub astronomů Liberecka (KaL)
• Krušnohorská pobočka
• Ostravská pobočka
• Pražská pobočka (největší pobočka s 210 členy)
• Východočeská pobočka (Hvězdárna v Úpici)
• Pobočka Vysočina (Jihlava) (v roce 2014 se transformovala z původní Pobočky Třebíč)
• Západočeská pobočka (Hvězdárna a planetárium Plzeň a Hvězdárna v Rokycanech)

Kromě místních poboček má Česká astronomická společnost ještě sekce, které mají celostátní působnost a sdružují členy zaměřené na konkrétní oblast astronomie.^[31]

• Amatérská prohlídka oblohy
  Sdružuje milovníky krás noční oblohy. Jejími členy jsou často mladí lidé, kteří prošli letním astronomickým táborem na hvězdárně v Úpici.
• Astronautická sekce
  Sdružuje zájemce o oblast kosmonautiky většinou spojenou s astronomií. Organizuje Kosmos-News Party v Lázních Bohdaneč, která se koná pravidelně od roku 2001 (v posledních letech i s účastí jediného českého kosmonauta Vladimíra Remka).
• Kosmologická sekce
  Členové sekce se věnují odborným otázkám kosmologie – stavby a vývoje vesmíru – a také její popularizaci.
• Sekce pro mládež
  Sekce poskytuje dětem do 15 let možnost zapojit se do práce České astronomické společnosti. Pořádá různé akce pro děti, např. Noc na hvězdárně.
• Proměnné hvězdy a exoplanety
  Tato sekce se zabývá výzkumem a pozorováním proměnných hvězd – především sledováním zákrytových dvojhvězd a fyzických proměnných hvězd. Od roku 2007 se věnuje také fenoménu dnešní astronomie – exoplanetám, především pozorování přechodu exoplanet před mateřskou hvězdou. Za tím účelem sekce vytvořila a provozuje celosvětovou databázi ETD - Exoplanet Transit Database. Vydává časopis Perseus.
• Přístrojová a optická sekce
  Sdružuje zájemce o astronomické přístroje a dalekohledy. Ti si jejím prostřednictvím vyměňují návody a rady pro jejich stavbu a používání. Členové sekce píší také recenze komerčních optických přístrojů.
• Sluneční sekce
  Členové sekce se zabývají pozorováním Slunce ve viditelném i radiovém oboru, jeho protuberancemi, chromosférou a fotosférou. Podílí se i na vydávání krátkodobých předpovědí sluneční aktivity.
• Společnost pro meziplanetární hmotu
  Jedná se o samostatný spolek, které má od svého vzniku v roce 1996 status sekce České astronomické společnosti. Soustřeďuje zájemce o pozorování meziplanetární hmoty – meteorů a komet. Každoročně pořádá fotografickou soutěž Moje vánoční kometa.
• Zákrytová sekce
  Zabývá se pozorováním zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. V příznivých letech pozorují její členové i zatmění Slunce.

V čele společnosti se vystřídalo 14 předsedů:^[32]

• Jaroslav Zdeněk (1917–1919)
• Kazimír Pokorný (1919–1922)
• František Nušl (1922–1948)
• Václav Jaroš (1948–1959)
• Bohumil Šternberk (1959–1976)
• Vojtěch Letfus (1976–1989)
• Luboš Perek (1989–1992)
• Jiří Grygar (1992–1998)
• Jiří Borovička (1998–2001)
• Petr Pravec (2001–2002)
• Štěpán Ivan Kovář (2002–2004)
• Eva Marková (2004–2010)
• Jan Vondrák (2010–2017)
• Petr Heinzel (od 2017)^[33]

Z nich nejdéle vykonával svoji funkci František Nušl. Po roce 1990 byl výkon předsednické funkce omezen na nejvýše dvě po sobě jdoucí tříletá funkční období, v roce 2013 pak byla prodloužena na 4 roky.^[32] Čestným předsedou je Jiří Grygar.

• Astronomický ústav Akademie věd České republiky
• Astrofotografie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká astronomická společnost na Wikimedia Commons
• Stránky České astronomické společnosti
• Astronomická olympiáda