Nelze vyloučit, že v Černčicích stálo panské sídlo již ve středověku v exponované poloze u kostela. Písemně doložené je ale až v 16. století, když se roku 1575 Aksina z Kolovrat psala „seděním na Černčicích“. V tomto případě to byl ale panský dům, postavený poblíž návsi. Byl přestavěn po požáru v roce 1695 a zbořen roku 1956.[5] Lidově se mu přezdívalo Limburk, podle jednoho z pobělohorských majitelů Černčic, Ilburka z Vřesovic. V roce 1663 je poblíž vesnice při Ohři písemně doložená bažantnice, jež zanikla za napoleonských válek.
Roku 1833 žilo v Černčicích 250 obyvatel ve 41 domech. Vrchnost zde provozovala pivovar, vinopalnu, cihelnu a kolářskou dílnu. Školní budova byla v Černčicích postavena roku 1913, původně jako pobočka školy v Oboře. Nejstarším spolkem byla Občanská zábavní beseda, založená roku 1897, hasiči vznikli o dva roky později. Tradici, vážící se k roku 1927, má zdejší fotbalový klub. Od konce 19. století si v Černčicích stavěli domky zaměstnanci lounských železničních opraven. V důsledku toho nastal v Černčicích velký demografický přírůstek: nejvíce obyvatel zde žilo roku 1930, celkem 1496. Všechny volby do poslanecké sněmovny i obecního zastupitelstva za první republiky vyhrála česká strana národně sociální. Konec druhé světové války přinesla do Černčic tanková jednotka Rudé armády, která do obce přijela v noci z 8. na 9. května.
Od 1. května 1976 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Louny.[6]
Kostel svatého Vavřince – obdélný, jednolodní, s polokruhovitě zakončeným presbytářem. Na jižní straně hranolová věž a obdélná sakristie. Nejstaršími částmi kostela jsou věž z románského řádkového zdiva a na ni navazující část lodi, pocházející pravděpodobně ze druhé poloviny 12. století.[9] Loď byla přestavěna v 18. století, západní průčelí pochází z roku 1680. První nesporná písemná zmínka o kostele pochází z roku 1380, kdy je zde doložen farář.[10]Fara zanikla za husitských válek a nebyla už obnovena. Kostel tvoří pohledovou dominantu obce a východního Lounska. V roce 2010 byl rekonstruován jeho interiér i exteriér.
Rozlehlý barokní hospodářský dvůr ze druhé poloviny 18. století s jednopatrovými budovami a dvěma proti sobě umístěnými branami. V areálu dvora se nachází vrchnostenský pivovar, založený v první polovině 17. století. Nachází se mezi Václavským náměstím a ulicí Žižkova, čp. 1.[11]
pomník obětem druhého odboje
venkovský dům čp. 13 stojí v severní části obce
venkovský dům čp. 25 se nachází na ulici Žižkova
venkovský dům čp. 26
Jilm u vodárny – stojí v břehovém porostu na pravé straně Ohře u čerpací stanice[12]
Kulturní instituce
Od roku 2009 je v obci, v budově bývalé školy, otevřena Galerie Emila Juliše.[13] V galerii je umístěna stálá expozice věnovaná Julišově tvorbě. Kromě toho zde provozovatel galerie, Pavel R. Vejrážka, pořádá výstavy zaměřené na soudobé výtvarné umění.
Lůžek Bohumil (1868 Senkov – 1937 Louny). Pedagog, kreslíř, regionální historik. V roce 1887 absolvoval Učitelský ústav v Praze. Postupně učil na několika obecných školách na Lounsku. V Domoušicích a naposledy od roku 1924 v Černčicích byl ředitelem. Zpracoval 12 obecních, školních a spolkových kronik, v nichž podrobně popsal dějiny vesnic. Kroniky ilustroval perokresbami, které zachycují tehdejší podobu vesnických staveb. Lůžkovy kroniky jsou, zejména kvůli perokresbám, vyhledávaným pramenem pro stavební historiky a etnology. Většina kronik je uložena ve Státním okresním archivu Louny.[15]
Vinš Václav František (* 1914 Černčice). Sochař, vystudoval Průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích a v letech 1934–1938 Akademii výtvarných umění v Praze. Mimo jiné je autorem pomníku padlým ve druhé světové válce v Černochově, památníku popravených veslařů v Lounech za druhé světové války, plastik na fasádě Obchodní akademie v Lounech, portrétoval dramatika Jaroslava Hilberta.[16]
Galerie
Náves
Bohumil Lůžek: Perokresba dnes již neexistujícího renesančního panského domu
↑Nováková, Milena, Osobnost a dílo Františka Chlouby, diplomová práce na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem 1980, uloženo ve Státním okresním archivu Louny
↑Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN80-86352-00-5
↑Toman, Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců, sv. 2, Praha 19503, s. 653
Literatura
Förster, Albert, Z minulosti kostela sv. Vavřince v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 11, 1940/1941, s. 113–115
Hanuš, Oldřich, Přezdívky v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 10, 1939/1940, s. 135–140
Hanuš, Oldřich, Vývoj osídlení osmi vsí, které tvořily bývalé panství Vršovice v okrese lounském, in: Lounsko. Ročenka za rok 1946 Spolku rodáků a přátel města Loun a okolí v Praze, Praha 1947,m s. 20–49
Houda, Josef, 60 let samostatné školy v Černčicích, Kulturní měsíčník Louny č. 1/1973
Houda, Josef a kol., 60 let založení školy v Černčicích, Žatec 1973
Lůžek, Bořivoj, Kronikář Lounska Bohumil Lůžek, Český lid 63, 1976, s. 227–230
Památník Občanské zábavní besedy v Černčicích v upomínku na třicet let trvání spolku 1897–1927, Louny 1927
Památník umučených, popravených a padlých hrdinných synů obce Černčic v letech 1941–1945, Louny 1946
Roedl, Bohumír, Kapitoly z dějin Černčic, Černčice b. d. /2005/, ISBN80-903348-7-3
Řeřicha, Jaroslav, Kostel sv. Vavřince v Černčicích u Loun jako příspěvek k dějinám osídlení Lounska, in: Sborník učitelských prací z kursů univerzitních extenzí v Mostě, Most 2002, s. 149–158, ISBN80-85843-39-0
Štědrý, František, Černčice, Sborník historického kroužku 19, 1917, s. 17–32
Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN80-86352-00-5
Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetin, Kornhaus, Jinonic, Praha 1895, s. 84–86
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černčice na Wikimedia Commons
.svg)
.svg)
