Zahrada byla značně zdevastována v letech 1741–1742 a 1757 při obléhání Prusy. Její renovaci provedli sochař Jan Antonín Quitainer, malíř Josef Bartoloměj Kramer a zahradník Jan Paul. Po roce 1777 již nebyl palác dlouhodobě obýván. Roku 1791 zde ještě byly pořádány hostiny, koncerty i plesy u příležitosti korunovace Leopolda II. Na konci 18. století ale Černínové z Chudenic odešli do Vídně a palác zůstal prázdný. Ne nadlouho. V letech 1796–1819 se v Černínském paláci nacházela obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie. V následujících letech se zde vystřídal špitál, továrna na karty i skladiště chmele.[3] V r. 1851 koupilo zahradu i palác c. k. ženijní ředitelství v Praze a objekty byly přeměněny v kasárna a dvůr se stájemi. V roce 1904 upozornila Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni, že stavba potřebuje rehabilitaci. Souběžně byla dle projektu architekta Otokara Fierlingera rekonstruována i původní podoba barokní zahrady včetně kašen.[4] R. 1928 palác se zahradou získal stát pro Ministerstvo zahraničních věcí a došlo k jejich kompletní rekonstrukci. Celková obnova zahrady v r. 1929 proběhla opět podle plánu arch. Otokara Fierlingera. V letech 1994–1997 proběhla další generální rekonstrukce zahrady podle architekta Zdeňka Kuny a Jaroslava Zdražila ve spolupráci se zahradní inženýrkou Vítězslavou Ondřejovou.[5]
Fontány v zahradě
Velká fontána v zahradě Černínského paláce
Architekt D. E. Rossi navrhl v roce 1692 v plánu zahrady dvě fontány. 10. června 1693 byl do zahrady zaveden vodovod a 3. srpna byla provedena úspěšná zkouška v dolním bazénu s vodotryskem. Vodní nádrže byly založeny na cihlové podezdívce, na které Santin Aichel nasadil kamennou obrubu. Jako izolace uvnitř bazénu sloužila vrstva jílu. Voda z městského vodovodu byla přiváděna do rezervoáru, odkud byly napájeny bazény a odváděna podzemním kanálem podél kapucínské zahrady. V současnosti je horní, větší bazén osazen vodotryskem.[6]
Kaskádovitá fontána v zahradě Černínského paláce
Druhá, menší fontána v zahradě, je stejně jako ta horní umístěna v ose zahradního průčelí. Tvoří ji dva přepadové bazény nepravidelných tvarů, vytvořené z mramoru. Z horní nádrže voda přepadá přes jemný "hřeben" do spodní. Až na dva drobné lasturovité prvky je fontána zcela bez ozdob.[7]
Drobná kašna v zahradě Černínského paláce
Další kašna je poněkud schovaná stranou ve stinné části zahrady. V kamenné opěrné zídce je usazena malá obdélná pískovcová nádrž s maskaronem jako chrličem.[8]
Zajímavosti
Od 1. 6. do 30. 6. 2012 byla kromě jiných prostor i v Černínské zahradě provedena plánovaná deratizace.[9]
↑ Pražské zahrady, zastavení sedmnácté – Černínský palác a jeho zahrada. www.cestovatel.cz [online]. [cit. 2012-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-13.
