Čeněk Melka
Narození	10. ledna 1834 Benátky nad Jizerou nebo Benátky nad Jizerou I Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	25. září 1911 (ve věku 77 let) Kluž Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Akademie výtvarných umění Praha
Povolání	malíř
Znám jako	Vincenc Melka, Melka Vince
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Melka, úředně Vincenc Melka, v maďarštině Melka Vince (10. ledna 1834 Nové Benátky^[1] – 25. září^[2] nebo listopad 1911 Kluž^{[3][p 1]}) byl český malíř dlouhodobě žijící v Sedmihradsku (tehdejší Uhry, dnes Rumunsko).

Narodil se v rodině ševcovského mistra Jana Melky a jeho manželky Marie.^[1] V letech 1847–1857 vystudoval monumentální historickou malbu na pražské Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Christiana Rubena a Eduarda von Engerth.

Od roku 1863 pobýval v Transylvánii. Koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let pobýval v Drážďanech, kde studoval a kopíroval díla vystavená v Zwingeru. Žil v Sibiu a v Kluži se natrvalo usadil po roce 1870 a setrval tam až do konce života; byl zde také učitelem kreslení.^[4][5]

Stal se oblíbencem korunního prince Rudolfa, který ho v letech 1881–1888 bral na své lovecké výpravy a pro kterého namaloval řadu obrazů. V Kluži dožil v osamění.^[3]

V Praze se v letech 1880-1884 připomíná jeho stejnojmenný synovec (̈* 1858 Vídeň), nemanželský syn jeho sestry Eleonory Melkové, sklenářský tovaryš^{[6] [7]}

V rané tvorbě zpracovával historická témata pod vlivem profesorů Akademie Christiana Rubena a Eduarda von Engerth, například Verbování v táboře Valdštejnském^[8].

Po příchodu do Sedmihradska se věnoval žánrovým národopisným námětům. Studoval a maloval místní typy – rumunské cikány, medvědáře, místní trhy apod. – v sedmihradských Karpatech. Maloval také portréty.^[9]

Melkova díla bývala zastoupena na výstavách Umělecké besedy,^[10] ve sbírkách českých sběratelů a reprodukovaly je české časopisy Květy, Světozor a Zlatá Praha.

V prosinci 2019 byla v Kluži otevřena výstava obrazů a kreseb Čeňka Melky, zachovaných v depozitáři místního muzea, doplněná o zápůjčky z jiných zdrojů, hlavně ze soukromé sbírky Alexandru Bârsana ze Sibiu. Tyto obrazy nebyly vystaveny více než 100 let, šest z nich bylo pro výstavu zrestaurováno. První a poslední souborná výstava Melkova díla, na které bylo vystaveno na 160 obrazů, se konala tři roky po jeho smrti, v roce 1914.^[9]

Dobový tisk a další zdroje se shodují, že Čeněk Melka zemřel v roce 1911. Přesto časopis Světozor, do kterého pravidelně přispíval, o něm už v roce 1886 referoval jako o zemřelém.^[11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čeněk Melka na Wikimedia Commons
• Čeněk Melka: Hájení Starého Města pražského hrdinským studentstvem proti Švédům roku 1648 (grafický list) [online]. Kraj Vysočina [cit. 2021-02-13]. Dostupné online. 
• Čeněk Melka v informačním systému abART
• Jan Neruda, Feuilleton Ze salónů žofínských IV., Národní listy č. 139, 20.5.1871, s.1