Čelní stop, též žlabinka, je přechod mezi čelem a hřbetem nosu psa. Stop se popisuje také při hodnocení exteriéru některých plemen koček, typicky koček perských, kde je vyžadován stop v podobě krátkého hlubokého prohnutí linie mezi čelem a nosem.

Stop tvoří hranici mezi mozkovnou a čenichovou partií psa. Jeho utváření je jedním z nápadných plemenných znaků, psi některých plemen mají stop tvořící úhel skoro 90°,^[1] u jiných se jedná o sotva znatelný, postupný přechod.

Výrazný stop je vyžadován například u čivavy, kanárské dogy, bandoga, westíka, nebo anglického setra, dobře patrný u hovawarta či slovenského čuvače, mírný stop je požadován u československého vlčáka, beaucerona nebo aljašského malamuta. Skotský teriér či jezevčík mají stop jen naznačený. Sotva znatelný stop je vyžadován u kavkazského pasteveckého psa, dlouhosrsté kolie či barzoje.

• Příklady utváření stopu
• 
  Schema – výrazný, dobře patrný, mírný, naznačený a sotva znatelný stop
• 
  Hluboký a výrazný stop japan-china
• 
  Dobře patrný stop hovawarta
• 
  Mírný stop malamuta
• 
  Naznačený stop jezevčíka
• 
  Sotva znatelný stop airedale teriéra
• 
  Stop perské kočky - linie mezi čelem a nosem je lomená

• PROCHÁZKA, Zdeněk. Chov psů. Litomyšl: Paseka, 2005. 314 s. ISBN 80-7185-768-8. Kapitola 3.1. biologie a anatomie psa, s. 41–42. 
• SMRČKOVI, Lea a Martin. Kapesní atlas psů. druhé. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 1999. 264 s. ISBN 80-7181-341-9. 
• VERHOEF-VERHALLEN, Esther. PSI - velký atlas plemen. Dobřejovice: Rebo International, 2002. 544 s. ISBN 978-80-255-0433-8. 

• pes domácí
• exteriér psa

• ČMKU - standardy plemen