Ústřední archiv zeměměřictví a katastru
Zeměměřické a katastrální úřady, budova archivu v pražských Kobylisích
Sídlo	Pod sídlištěm 9, Praha, Česko
Souřadnice	50°7′30,1″ s. š., 14°27′20,33″ v. d.
Oficiální web	www.cuzk.cz/Urady/Zememericky-urad/Dalsi-informace/UAZK/Prohlizeni-archivalii,-archivni-mapy.aspx
E-mail	miroslav.kronus@cuzk.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, zkratkou ÚAZK, je specializovaný archiv vedený Zeměměřickým úřadem sídlící v Praze v Kobylisích. Archivem užívané anglické jméno má buď podobu doslovného překladu: Central Archive of Surveying and Cadastre,^[2] nebo jindy zní poněkud rozšířeně: Central Archives of Surveying, Mapping and Cadastre, zkráceně CASMC, a v němčině se užívá doslovný překlad: Das Zentralarchiv für Landesvermessung und Kataster, zkratkou ZALK.^[3]

Existenci tohoto archivu definoval zákon o zeměměřických^[4] a katastrálních orgánech roku 1992^[5] a jako specializovaný archiv je definován archivním zákonem.^[6] Původ tohoto archivu je úzce spojen s vytvářením a uchováváním stabilního katastru (a potřebou ukládat jeho mapy a písemný operát). Podle stavu v roce 2017 byl archiv začleněn jako samostatného oddělení Zeměměřické sekce Zeměměřického úřadu s vedoucím a deseti dalšími zaměstnanci.^[7][8] Od 1. ledna 2022 ze samostatného oddělení vznikl odbor, který má dvě oddělení, a to Oddělení historického archivu a badatelny a Oddělení digitálního archivu zeměměřictví a katastru,^[9][10] jež odborně zpracovává a ukládá digitální archiválie i pro Digitální mapu veřejné správy.^[11][12][13] Navýšen byl i počet zaměstnanců ÚAZK na jednoho ředitele odboru, dva vedoucí oddělení, šest archivářů, jednoho programátora, jednoho správce informačních a komunikačních technologií a dva operátory informačních a komunikačních technologií.^[14]

Archiv v roce 2017 spravoval 23 fondů a 7 sbírek, a v jejich rámci 1177 běžným metrům (zkráceně bm) a 86 173 evidenčním jednotkám.^[8] Archiv v roce 2021 spravoval stále 23 fondů a 7 sbírek, ovšem v nich po proběhlých vnitřních pořádacích změnách jen 1151 bm, ale zato již 194 350 evidenčních jednotek.^[14] Archiv je především provenienčně příslušným k přejímání materiálů státního mapového díla České republiky, přičemž uchovává i materiály předchůdců (včetně rozsáhlého fondu stabilního katastru, vceňovacího, písemného i měřického operátu – jehož nemalou část uchovává i Národní archiv a jiné archivy^[15] – Ústřední archiv zeměměřictví a katastru uchovává také českou část třetího vojenského mapování). Vedle toho archiv vyvíjí příležitostně sbírkotvornou činnost na poli české nestátní a světové kartografie, podobně i historických kartografických pomůcek, tematických filmů a podobně.^[16]

Archivování mapových děl v ÚAZK navazuje na systém vytvořený v tak zvaném Rakouském císařství a budovaný v souvislosti se zpracováváním stabilního katastru. Již rok 1822 přináší založení jednotlivých zemských archivů map katastrálních. V roce 1832 byl ve Vídni zřízen Centrální archiv pozemkového katastru^[17] (kk: Catastral-Central-Mappen-Archiv Wien),^[18] který uchovával tak zvané císařské povinné otisky stabilního katastru a dále vznikaly archivy map katastrálních (pro Čechy byl ustanoven samostatný archivář 1840). V roce 1919 vznikl při československém ministerstvu financí Ústřední archiv katastrálních map, který při archivní rozluce přejímal císařské povinné otisky z vídeňského centrálního archivu. Tento archiv byl v roce 1928 transformován na Ústřední archiv pozemkového katastru. Archiv přejímal nově tištěné mapy z Litografického (resp. Reprodukčního) ústavu zřízeného při ministerstvu.

V roce 1950 archiv přeměněn na Ústřední mapovou a listinnou dokumentaci a převeden do Státního zeměměřického a kartografického ústavu. Jako samostatná organisace zanikl roku 1954, kdy pozůstalost převzal Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický).^[19] Jako depositář pro staré mapy byl adaptován roku 1967 zámek v Libočanech.

V roce 1971 byl zřízen Ústřední archiv geodézie a kartografie, který zřizoval Geodetický ústav a byl rozeznán jako archiv podle archivní vyhlášky (později zákona), tedy jako archiv zvláštního významu.

Archiv pod současným názvem vznikl podle zákona roku 1992, začal fungovat 1993. ÚAZK se z původního prostoru užívaného již od dvacátých let dvacátého století^[20] (budova ministerstva financí, vstup z pražského Dražického náměstí^[21] číslo 7, tedy malostranského čp. 63, a po uzavření vchodu pro archiv průchodem kolem pošty^[22] do Josefské ulice) se stěhoval roku 2000 do nové budovy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, nad hlavním vchodem označené jménem Zeměměřické a katastrální úřady.^[23]

V květnu až listopadu 2015 se musel přestěhovat také depositář, vzhledem k ukončení nájemního vztahu s vlastníkem libočanského zámku, tedy Benediktinským arciopatstvím svatého Vojtěcha a svaté Markéty v Břevnově, z Libočan do Pardubic.^[24]

• A Fondy geodetických základů (od 1774):
• A1 Zobrazovací soustava pražské hvězdárny (1806–1814);
• A2 Cassini–Soldnerova zobrazovací soustava (1821–1915);
• A3 Astronomicko-geodetické práce v Rakousku-Uhersku v letech 1871–1918 (1871–1918);
• A4 Jednotná trigonometrická síť katastrální (1920–2000);
• A5 Hraniční operát (1774–1999);
• A6 Česká státní nivelační síť (1918–2000);
• B Fondy katastrální (od 1785):
• B1 Josefský katastr (1785–1813);
• B2 Stabilní katastr, jeho obnova a údržba (1824–1964);
• B3 Pozemkový katastr (1928–1978);
• B4 Katastrální mapování Hlučínska (1844–1959);
• B5 Evidence nemovitostí (1954–1991);
• B6 Technickohospodářské mapování (1964–1991);
• C Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785), tiskopisy a formuláře:
• Katastrální a měřické předpisy. Technické předpisy pro geodetické a kartografické práce. (1785–2019):
• C1 Fondy katastrálních a měřických předpisů a technických předpisů pro geodetické a kartografické práce (od 1785);
• C2 Tiskopisy a formuláře;
• D Fondy topografických a základních map (od 1831):
• D1 Rakousko-Uhersko. První, druhé a třetí vojenské mapování a mapová díla odvozená (1831–1955);
• D2 Německo. Topografické mapy. Deutsche Heereskarte. (1880–1945);
• D3 Polsko. Taktyczne mapy. (1923–1939);
• D4 Československo. Topografické mapy v Benešově zobrazení. (1929–1933);
• D5 Československo. Topografické mapy v Křovákově zobrazení. (1934–1939);
• D6 Československo. Státní mapová díla v systému S-JTSK. (1947–2008);
• D7 Československo. Topografické mapy v systému S-1952. (1951–2005);
• D8 Základní mapy ČSSR. Základní mapy ČR. (1970–2019);
• E Fondy ostatní:
• E1 Dálkový průzkum Země (1979–1992);
• I Sbírka map, plánů, atlasů a glóbů do roku 1850 (1550–1850):
• I/1 Bohemika (circa 1551–1850);
• I/2 Zahraniční území (circa 1501–1850);
• I/3 Plány měst (circa 1601–1850);
• I/4 Atlasy (circa 1601–1850);
• II Sbírka kartografických děl pro školy a veřejnost po roce 1850 (1851–2020):
• II/1 Bohemika;
• II/2 Zahraniční území;
• II/3 Plány měst;
• II/4 Atlasy;
• II/5 Glóby;
• II/6 Plastické mapy;
• III Sbírka tematických a účelových map pro hospodářskou, vědeckou a úřední potřebu (od 1850–2019):
• obsahuje 235 signatur kupříkladu:
• III/1 Plány budov (1851–1971);
• III/2 Půdorysy železničních staveb a zastávek c. k. Priv. české komerciální dráhy (1880–1882);
• III/3 Regulační, asanační a zastavovací plány (1900–1956);
• III/4 Geologické mapy různých oblastí (od 1901);
• III/5 Vodní díla v okolí Liberce (1902–1903);
• III/6 Mapy železničních tratí (1913–1983);
• III/7 Podzemní prostory v okolí náměstí v Táboře (1923–1945);
• ...
• III/234 Mapy správního rozdělení (krajů) ČSSR 1 : 200 000, ČSFR 1 : 200 000 a ČR 1 : 200 000 (1989–1991);
• III/235 Porostní mapa - lesní závod Hanušovice - polesí Branná, Františkov, Staré Město (nedatována);
• IV Sbírka geodetických a kartografických přístrojů a pomůcek, stabilizačních značek a znaků (1806–2004):
• IV/1 Geodetické a kartografické přístroje a pomůcky;
• IV/2 Stabilizační značky a znaky;
• V Sbírka fotografií, filmů a fonodokumentů (1910–2017):
• V/1 Fotografie (od 1910);
• V/2 Filmy (od 1940);
• V/3 Fonodokumenty (od 1961);
• V/4 Diapozitivy (od 1950);
• V/5 Negativy (od 1951);
• V/6 Reprografické kopie;
• V/7 Multimediální záznamy (1999–1999);
• VI Sbírka listinných dokumentů z oboru geodézie a kartografie (1850–2006):
• VII Sbírka obrazových dokumentů z oboru geodézie a kartografie (1918–2019):
• obsahuje 233 signatur
• a mimo výše uvedenou strukturu fond Zeměměřický úřad a jeho předchůdci (1968–2018).^[15][16]

• GRIM, Tomáš. Představení nových přírůstků do ÚAZK (2014) na staremapyceska.cz;
• ČERNOHORSKÝ, Jiří; ŠÍMA, Jiří; HÁNEK, Pavel. Historický vývoj zeměměřických činností ve veřejném zájmu a státních orgánů v civilní sféře (1918-2018). 2. rozšířené a pozměněné vydání. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2018. 266 stran. ISBN 978-80-88197-10-2. S. 4-5, 125, 136–146, 205-208, 214-215, 218, 224, 227-231, 233-235, 241-242, 247, on-line;
• BUCHLOVSKÝ, Martin. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru: Pohled zpět, současnost i vize dalšího vývoje. In: Geodetický a kartografický obzor. Ročník 68 (110), číslo 12. Praha - Bratislava: Český úřad zeměměřický a katastrální - Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, prosinec 2022, celé číslo on-line, ISSN 1805-7446, strana 229-242, článek on-line.

• Ústřední archiv zeměměřictví a katastru – přehled na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního
• Vademecum – databáze fondů a sbírek archivu uazk.cuzk.cz/
• Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Archivováno 14. 2. 2019 na Wayback Machine. na badetelna.eu

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.