Shromáždění mělo téměř 1 200 členů a zasedalo od 9. července 1789 do 30. září 1791, zpočátku ve Versailles, po říjnových událostech, kdy byla královská rodina donucena k přestěhování do Paříže, v jízdárně paláce Tuileries v Paříži. Mezi poslanci, kteří se scházeli denně, se nakonec utvořily tři hlavní, poměrně pohyblivé skupiny: monarchisté, konstitucionalisté (nejpočetnější) a radikální vlastenci (zatím velmi v menšině). K nejvlivnějším členům patřili Mirabeau, Robespierre, La Fayette, Barnave, bratři Alexandre a Charles Lamethové a Adrien Duport.
Po přijetí ústavy se Ústavodárné národní shromáždění rozešlo a bylo nahrazeno nově zvoleným Zákonodárným národním shromážděním. Na Robespierrův návrh bylo odhlasována nezvolitelnost současných poslanců do nového shromáždění.[1]
.svg)
