Název stanice ÚZK vznikl jako zkratka označení Ústřední závod Karviná, což byla velkokapacitní třídírna a prádlo uhlí, které v letech 1936 až 1938 vybudovala Báňská a hutní společnost poblíž karvinského dolu Barbora.[3] Tento závod byl zbourán po zprovoznění nové úpravny na dole Darkov v roce 1987.[4]
Zhlaví směr Prostřední Suchá, částečně s návěstidly WSSB
V roce 1962 byla ve stanici postavena budova nového ústředního stavědla.[5] V něm instalován pult reléového zabezpečovacího zařízení typu WSSB GS II-IB, které bylo aktivováno v roce 1965.[2] V roce 2003 byly jízdy vlaků mezi ÚZK a Prostřední Suchou zabezpečovány pomocí telefonického dorozumívání, mezi ÚZK a Karvinou–Doly již fungovalo traťové zabezpečovací zařízení 3. kategorie (traťový souhlas se samočinnou kontrolou volnosti traťového úseku).[6] Ve stanici byla rovněž pro české prostředí netypická světelná návěstidla WSSB,[7] která sloužila částečně ještě v roce 2023.[8]
V důsledku poddolování došlo k postupnému náklonu stavědla stanice ÚZK až o 4,15°. Stavědlo však nebylo zbořeno, ale bylo z boční strany zpevněno ocelovými opěrami, k eliminaci náklonu ve vnitřních prostorách došlo např. instalací vodorovné podlahy.[5][8]
Do stanice byly kolejově napojeny různé provozy. Do stanice byl zapojen odval Nový York, na kterém se počátkem 21. století z železničních vozů vykládal mj. popílek z energetiky společnosti Nová huť[9] či struska z Třineckých železáren. Přes stanici se naváželo rovněž uhlí pro teplárnu Karviná.[10]
Popis stanice
Do stanice je zapojena vlečka teplárny společnosti Veolia Energie ČR o stavební délce 1,806.[11] Stanice tedy slouží nejen obsluze této teplárny, ale také pro potřeby skládek uhlí a koksu, které byly ve stanici zřízeny. Ve stanici je také lokomotivní remíza, kterou od roku 2022 její majitel PKP Cargo International pronajímá firmě Retro-Slezská železniční společnost. V posledních letech před pronájmem remíza sloužila pro opravy nákladních vozů, nový nájemce ji využívá pro potřebu údržby vlastních lokomotiv.[12]
↑ abŠTEFEK, Petr. Zabezpečovací zařízení na Báňské dráze. Stránky přátel železnic [online]. 2000 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online.
↑KRAVČÍK, Radim. Důl Barbora v Karviné 1907-2002. [s.l.]: Kroužek Krojovaných horníků Barbora, 2020. Dostupné online. S. 3.
↑SZOSTEK, Zbyněk. Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (7). web Klub přátel Hornického muzea v Ostravě [online]. Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2010-07-01 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online.
↑ abchm. Šikmý kostel není sám: Stavědlo u Karviné je ještě více nakloněné než věž v Pise!. Blesk.cz [online]. Czech News Center, 2023-05-27 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online.
↑Dodatek k předpisu OKD, Doprava Dp2. Ostrava: OKD, Doprava, 2003.
