PROFILPELAJAR.COM

Çukurova (Ču-) je název pro rovinatý region v jižním Turecku, při ústí řeky Seyhan do Středozemního moře. Patří k nejúrodnějším a zemědělsky nejintenzivněji využívaným lokalitám v zemi.

Název

Çukurova, ač název může zavádět srovnáním s některými slovanskými toponymy, je čistě tureckého původu. Vzniklo spojením slov çukur (dutý) a koncovkou -ova, která označuje pole, louku. Uvedená koncovka se objevuje u řady dalších tureckých toponym a převzata byla i např. v případě názvu města Sarajevo v Bosně a Hercegovině. Poprvé se název objevil v 15. století v tureckém jazyce v dokumentu Tevârîh-i Âl-i Osman. V roce 1530 byla nicméně v tureckých záznamech zmíněna pod názvem Zulkadriye. Chetité oblast nazývali názvem Kizuwatna.

Geografie

Ze severní strany region vymezují hory a z jižní Středozemní moře. Regionem Çukurova protékají dvě řeky: Ceyhan (Džejhan), Berdan Çayı a Seyhan. Z nich jsou také napájeny různé kanály, resp. do nich odvodňovací kanály směřují. Delty obou řek jsou součástí Çukurovy a díky nim pláň postupně roste směrem na jih.

Mezi větší sídla v regionu patří Mersin, Tarsus, Adana, Osmaniye a Ceyhan. První uvedený je největším přístavem regionu a druhé uvedené město potom největší co do počtu obyvatel.

Při mořském břehu se nacházejí různé laguny, resp. jezera, např. Akyatanské jezero, Akyananské jezero nebo Yumurtalık. Třetí uvedené je součástí národního parku stejného názvu. Dalším národním parkem na území tohoto regionu je Karatepe-Aslantaş. Některé části lokality jsou oblíbeným zimovištěm ptáků nebo zastávkou na jejich migračních trasách.^[1]

Klimatické poměry

Çukurova leží v oblasti středomořského klimatu. Horká a suchá léta kontrastují s mírnými a deštivými zimami. Vlhkost je zde obvykle velmi vysoká. Průměrná roční teplota tu činí 18,5 °C, z toho v lednu okolo 9 °C. Mrzne jen velmi zřídka. Roční úhrn srážek zde činí 600 m, v okolních (horských polohách) je vyšší. Období dešťů začíná v říjnu (39,2 mm) a končí začátkem června. Nejvíce srážek spadne v prosinci (113,9 mm). Už v dubnu teploty neklesají pod 15 °C.

Historie

Region byl vnímán vždy jako zastávka na trase z Evropy na Blízký východ.

V roce 333 zde vypukla rozsáhlá epidemie moru, která zachvátila celou tehdejší Kilikii.

Úrodný a strategicky významný region byl po dlouhou dobu východním pohraničím Byzantské říše a bylo o něj svedeno spoustu bojů, např. s arabskou říší nebo s arménskou. V souvislosti s některými změnami se zde v 12. století usadili kočovní Turkmeni.

Během období existence Osmanské říše byla lokalita součástí Adanského vilájetu. V 30. letech 20. století zde došlo v rámci krize v Osmanské říši k bojům s egyptským správcem Ibráhímem pašou, který region na 8 let opanoval. Během jeho vlády se nicméně podařilo rozšířit ve velkém pěstování bavlny, které se zde úspěšně udrželo až do současnosti. Bavlna zde sice byla pěstována již v antice^[2], nicméně až v první polovině 19. století dosáhla její produkce úctyhodných rozměrů.

Až do 19. století byla celá pláň z velké části zalesněná (dle cestovatelů duby Quercus infectoria). Na přelomu 19. a 20. století byly některé bažinaté části vysušeny, resp. odvodněny, aby zde mohla být vytvořena nová pole. To bylo učiněno v souvislosti s odlesňováním, ale především kvůli rostoucímu počtu obyvatel, jak se do regionu stahovali různí kolonisté. Celý proces probíhal živelně a bez jakéhokoliv plánování nebo systematizace. I v 20. století docházelo k změnám obyvatelstva, a to jednak kvůli rozpadu Osmanské říše po první světové válce a kvůli migraci. Dodnes je Çukurova oblíbená pro sezonní pracovníky.^[3]^[4]

Pro zamezení dlouhodobých povodní, které způsobovaly do jisté míry i škody na místním hospodářství, byly řeky, které regionem Çukurova protékají, přehrazeny a jejich tok regulován. Např. roku 1956 byla dána do užívání přehrada Seyhan Barajı, která zatopila část údolí řeky nad Adanou. V letech 1967–1972 také vznikla vodní nádrž Kozan Barajı na vodním toku Kilgen Çayı, přítoku Ceyhanu.

Ekonomika

Oblast je intenzivně zemědělsky využívána. Kromě např. kukuřice nebo sóji se zde mimo jiné pěstují také citrusy a arašídy. Velmi úspěšně se zde také daří bavlně^[5]^[6], v některých letech činila výměra plochy pro pěstování bavlny až více než polovina z veškeré úrodné půdy regionu. Úrodnost místních polí je daná především velkým počtem říčních sedimentů z velkých vodních toků, které sem směřují z pohoří severně od roviny. Je zde možné uskutečnit až tři sklizně během jediného roku.

V některých částech regionu se také těží různé kovy. Rozšířená je také těžba vápence. V Çukurově se nachází až 14 % veškerých zásob pemzy v Turecku. V některých částech regionu byla také nalezena ropa.^[7]

Okolo velkých měst se nachází rozsáhlé průmyslové zóny, např. mezi Adanou a Ceyhanem.

Turistický ruch zde existuje, není však natolik rozšířen, jako např. na pobřeží Turecka poblíž města Adana apod.

Kultura a umění

Těžký život původních rolníků byl často oblíbeným námětem různých tureckých režisérů, např. mezi ně patřil Yılmaz Güney se svým filmem Naděje z roku 1970.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Çukurova na anglické Wikipedii a Çukurova (Kilikische Ebene) na německé Wikipedii.

↑ Turkey's Cukurova Delta attracts various bird species. Anadolu Agency [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Adana'da Roma Dönemi'ne ait dokuma tezgahı bulundu. Sabah [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (turecky)
↑ Life Conditions of Seasonal Agricultural Workers: Tarsus Field Research. Reliefweb [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Türkiye’s seasonal laborers toil in pursuit of a living. Daily Sabah [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ How to save Turkish cotton? Here is the solution proposal in 10 items. Textilegence [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Çukurova'da pamuk hasadı başladı. Aydinlik [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (turecky)
↑ Türkiye’s new oil discovery at Cukurova to produce up to 8M barrels. TRT World [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. (anglicky)