Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Zálesí (německy Werlsgrün,[1] Wörlsgrün) je zaniklá vesnice, která stávala 3,3 kilometru západně od Jáchymova a patřila mezi nejstarší osídlená místa na Jáchymovsku. Dochoval se z ní jeden dům a zahrádkářské chatky v jeho okolí.
Historie
Vznik Zálesí je datován do počátku třináctého století v souvislosti s osídlovacím úsilím premonstrátského v kláštera v Teplé. Werlsgrün byl nejseverněji položenou osadou a zároveň i nejvýše položenou. Již v roce 1386 je ale osada opuštěna podobně jako nedaleký Konradsgrün (Jáchymov) nebo Hagenau (Suchá). Šlo totiž o osady ve větší nadmořské výšce, tudíž se zde nedařilo naplnit zemědělské cíle. Znovu osídlen byl po založení Jáchymova, kdy s nedalekým Maria Sorgem (Mariánská) zajišťoval zemědělské zázemí nového města. Zde konkrétně šlo hlavně o chov dobytka. Rozvoj osady je potom spojen s dolem Eva Apfelbaum ve svém sousedství. V šestnáctém století šlo o bohatý stříbrný důl.
V roce 1847 zde stálo 13 domů s 98 obyvateli a v roce 1850 se Werlsgrün stal osadou Jáchymova. Po uzavření dolu Eva Apfelbaum se obyvatelé vrátili k chovu dobytka, pastevectví a lesním pracím. V roce 1930 zde žilo 69 stálých obyvatel.
Zánik osady přinesly události po druhé světové válce. V roce 1948 byla osada oficiálně přejmenována na Zálesí. V roce 1961 se Zálesí stalo místní částí Jáchymova a tou bylo až do svého zániku 1. ledna 1974.
Zánik vesnice je spojen s těžbou uranu Jáchymovskými doly. Nejprve došlo ke zprovoznění dolu Eva a na místě středověkého dolu Ochsenbusch k založení dolu Adam. Sloučením těchto pracovišť s dolem Eliáš vznikl největší průmyslový komplex tehdejšího Československa. Eliášské údolí zavalily mohutné odvaly a přítomnost civilních osob zde byla nežádoucí. Po ukončení těžby uranu budovy na čas osiřely. V rámci akce na zahlazení stop po vězeňských táborech na Jáchymovsku bylo rozhodnuto, že opuštěné budovy převezme mostecký okresní národní výbor a ten zde zřídí školu v přírodě. Na místě dílen tak vznikly učebny, nad těžní jámou byla ze strojovny přestavěna tělocvična a z vězeňských baráků se staly ložnice, kuchyň a jídelna. Škola v přírodě fungovala ještě počátkem devadesátých let dvacátého století. Poté byly budovy opuštěny, rozkradeny a dnes jsou zde pouze jejich torza.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 76 obyvatel (z toho 33 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků a 71 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[2] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 68 obyvatel: čtyři Čechoslováky a 64 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[3]
Vývoj počtu obyvatel a domů[4]
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961
|
Obyvatelé
|
119 |
122 |
80 |
85 |
82 |
76 |
68 |
36 |
9
|
Domy
|
13 |
13 |
12 |
13 |
12 |
12 |
12 |
14 |
.
|
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Jáchymov.
|
Odkazy
Reference
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. In: Sbírka zákonů. 1949. Dostupné online. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 243.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 118.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Okres Karlovy Vary. Dostupné online.
Externí odkazy