Zuiderzeewerken je názvem rozsáhlého projektu, který spočíval v přehrazení mořského zálivu Zuiderzee, díky kterému se ze zálivu stalo umělé přehradní jezero, dále pak výstavbě polderů a vysušení části tohoto jezera. Sestával z kombinace hrází, odvodňovacích a melioračních opatření, přečerpávacích stanic. Poprvé byl projekt představen roku 1891, poslední související stavební činnost skončila v roce 1975, tzn. že toto gigantické vodohospodářské dílo vznikalo déle než tři čtvrtiny století. Během projektu vznikla jezera IJsselmeer, Markermeer a několik takzvaných „okrajových jezer“ Randmeren.

Ideje o přehrazení Zuiderzee se objevovaly již od 17. století, ale jejich realizace nebyla vzhledem k tehdejšímu technickému pokroku možná. Plány z druhé poloviny 19. století byly již realizovatelné. Roku 1891 představil vodohospodář a politik Cornelis Lely svůj projekt, který byl základem pro realizaci Zuiderzeewerken. Ten zahrnoval především uzavírací hráz spojující Severní Holandsko s Frískem a oddělující Waddenzee od původního mořského zálivu, ze kterého se stalo sladkovodní jezero IJsselmeer, a dále pět velkých polderů. Proti se stavěli rybáři žijící na pobřeží Zuiderzee, avšak po povodních v zimě 1916 nizozemská vláda projekt definitivně schválila dne 14. července 1918. Hlavními argumenty bylo:^[1]

• zlepšení protipovodňové ochrany – pobřeží původního Zuiderzee bylo dlouhé 300 km, kdežto uzavírací hráz 30 km, což podstatně snížilo nebezpečí povodní přicházejících od volného moře
• zvýšení zemědělské produkce – během 1. světové války byl v Nizozemsku nedostatek potravin, podpora zemědělství byla velkou prioritou
• lepší řízení vodního hospodářství – hladina v jezeře IJsselmeer se dala lépe regulovat, zabránilo se zasolování půdy
• rozšíření silniční komunikace – výstavba nových silnic po hrázích polderů.

U polderů Noordoostpolder a Wieringermeer, které byly zbudovány přímým navázáním na okolní pevninu, bylo pozorováno snížení hladiny podzemní vody na původním území, což vedlo k jeho vysoušení a snížení úrodnosti. Zachováním dostatečně široké vodní plochy mezi původním pobřežím a novým polderem (takzvaná „okrajová jezera“ Randmeren) zůstal vodní režim původního pobřežního území nepozměněný a vodní hospodářství polderu je zcela nezávislé. Tento princip byl použit u polderů Oostelijk Flevoland a Zuidelijk Flevoland.

Oproti původnímu plánu, který počítal s výstavbou pěti hlavních polderů, bylo v průběhu prací odstoupeno od realizace polderu Markerwaard, když se pozornost a peněžní prostředky nizozemské vlády přesunuly na výstavbu protipovodňových hrází v Zeelandu (Deltawerken).^[3] Nově získané území rozlehlých polderů (Noordoostpolder, Wieringermeer a dvojpolder Flevopolder sestávající z Zuidelijk Flevoland a Oostelijk Flevoland) o celkové rozloze 1650 km² poskytlo projektantům různých oborů jedinečný prostor pro realizaci rozsáhlých projektů krajinného a městského inženýrství při formování nové kulturní krajiny.^[4] Většina území polderů (1650 km², což představuje přibližnou rozlohu okresu České Budějovice) je využívána pro zemědělství, v menší míře plní sídelní, industriální a ekologické funkce (především polder Zuidelijk Flevoland).^[5]

V roce 2016 byl spuštěn projekt Marker Wadden (již mimo projekt Zuiderzeewerken), který sestává z realizace skupiny umělých ostrovů ve východní části původně zamýšleného polderu Markerwaard v blízkosti hráze Houtribdijk. Důvodem výstavby ostrovů je zvýšení ekologické hodnoty území. Ostrovy nebudou zastavěny či zemědělsky využívány – mají vytvořit biotop podobný wattovému pobřeží, ale bez slapových jevů, protože Markermeeer není spojené s otevřeným mořem. V roce 2018 zde byl vyhlášen národní park Nieuw Land zahrnující i část polderu Zuidelijk Flevoland.

• 
  Plán z roku 1907
• 
  dobová fotografie z výstavby hráze Afsluitdijk
• 
  hráz Afsluitdijk
• 
  satelitní snímek severního Nizozemska
• 
  polder Noordoostpolder
• 
  Zuidelijk a Oostelijk Flevoland

Projekt Zuiderzeewerken byl společně s Deltawerken v roce 1995 zařazen mezi „sedm moderních divů světa“ vybraných Americkou společností stavebních inženýrů (ASCE).

• Saemangeum

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zuiderzeewerken na Wikimedia Commons