Zorka Hovorková

Zorka Hovorková
Rodné jménoZorka Kalićová
Narození17. dubna 1865
Novi Sad
Úmrtí27. října 1939 (ve věku 74 let)
Glina
Povoláníspisovatelka, překladatelka a redaktorka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zorka Hovorka (rozená Kalić, srbsky Зорка Ховорка, 17. dubna 1865 Novi Sad – 6. října 1939 Glina) byla srbská publicistka, překladatelka a redaktorka časopisů dlouhodobě působící v Čechách.

Životopis

Mládí a učitelská dráha

Narodila se jako Zorka Kalić v Novém Sadu, městě na severu Srbského knížectví, v rodině úředníka městského magistrátu.[1] Brzy ztratila otce, v dětství jí tak vychovával staral její bratr Mita Kalić. Se svou další sestrou, Darinou (provdanou Peleš), se věnoval i literární tvorbě.

Nejprve navštěvovala francouzský institut Izoa v Novém Sadu, kde se naučila číst a psát francouzsky a německy, učitelské vzdělán pak dokončila v Subotici. Poté navštěvovala dívčí střední školu v uherské Pešti. Čtyři roky pak působila jako učitelka v Jasenově v srbském Banátu, poté se přestěhovala do Moldavska.[1] Tam se seznámila se svým budoucím manželem, českým lékařem Václavem (Slavkem) Hovorkou (1856–1911), za kterého se v roce 1883 provdala.

V Praze

Manželé Hovorkovi v roce 1884 přestěhovali do Prahy.[1] Zde se Zorka aktivně zapojila do českého veřejného života a mj. zde začala aktivně pracovat na propagaci srbské kultury. Ve spolupráci s manželem organizovali a pořádali amatérská představení, především adaptace děl ze srbské literatury. Redigovali spolu také knižní edici Srbská knihovna. Hovorková udržovala kontakty s komunitou Jihoslovanů v Praze a starala se o studenty, často sdružené do krajanských spolků, z jihoslovanských zemí.[2][3] V roce 1903 iniciovala vznik Fondu na podporu chudých srbských studentů v Praze.[4]

Činná byla také v řadě spolků a organizací. Od roku 1900 byla členkou pražské rady Ústředního spolku českých žen a v letech 1908 až 1912 byla také jeho předsedkyní. V roce 1910 v Praze uspořádala národopisnou výstavu s názvem Srbská žena. Výstavy lidového umění se mj. zúčastnily jihoslovanské umělkyně Katarina Holecová, Jelica Belović-Bernadžikovska, Zorka Jeremić a Zorka Janković a také české spisovatelky Madlena Wanklová, Eliška Purkyňová a Pavla Maternová.

Úmrtí

Přibližně v polovině 30. let 20. století se vrátila do Jugoslávie a až do své smrti žila u příbuzných v chorvatské Glině. Zemřela zde 6. října 1939 ve věku 74 let.[5]

Dílo

Ze srbských časopisů spolupracovala mj. s periodiky Javor (1886, 1887, 1890), Kol (1901, 1902), Brankova Kol (1903, 1907, 1908, 1909, 1910), Nova Iskra (1902), Bosanska Vila (1909), z českých potom Ženský svĕt, Praha (1901, 1904, 1905), Zlatá Praha (1909) či Den (1909).

Spolu se spisovatelkou Terézou Novákovou pracovala v redakci ženského magazínu Ženský svĕt. Šest let pracovala ve správě listu (1901-1907), poté se stala součástí redakce. Redigovala literární rubriku měsíčníku Srbské květiny, který vycházel v letech 1905-1906. vyšel v Praze. V roce 1906 bylo pod jejím vedením zahájeno vydávání měsíční přílohy časopisu s názvem Srbské květiny.

Rovněž byla činná jako překladatelka. Do češtiny přeložila mj. díla srbských autorů Janka Veselinoviće, Jovana Jovanoviće-Zmaje či Branislava Nušiće. Překládala také práce českých básníků do srbštiny a srbochorvatštiny.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Зорка Ховорка na srbské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Зорка Калић Ховорка | Књиженство. knjizenstvo.etf.bg.ac.rs [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Časopis českého studentstva. [s.l.]: Karel Stan. Sokol 350 s. Dostupné online. Google-Books-ID: muEQYQDsH70C. 
  3. ↑ "Цариградски гласник", Цариград 1906. године
  4. ↑ "Застава", Нови Сад 1904. године
  5. ↑ VERGINELLA, Marta. Women, Nationalism, and Social Networks in the Habsburg Monarchy, 1848–1918. [s.l.]: Purdue University Press 197 s. Dostupné online. ISBN 978-1-61249-931-4. (anglicky) Google-Books-ID: 1Cu8EAAAQBAJ. 

Literatura

  • Dílo: List věnovaný původní tvorbě české, hlavně dekorativní. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1910, 8(1), s. 232. ISSN 1805-1375. Dostupné online
  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 16.5.1911, 51(134, ranní vydání), s. 14. ISSN 1214-1240. Dostupné online
  • Národní listy. Praha: Julius Grégr, 17.10.1911, 51(287, ranní vydání), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné online
  • Ženská rada. Nekrolog. Praha: Ženská národní rada, 10.11.1939, 15(8), s. 99. Dostupné online

Související články