Historie knihovny sahá až do roku 1924, kdy se uvažovalo o jejím založení v rámci Československé akademie zemědělské. V roce 1925 bylo zahájeno shromažďování a kategorizování fondů (ve školním odboru ministerstva zemědělství v Jungmannově ulici,[1]) následně o dva roky později (1927) byla knihovna slavnostně otevřena odborné veřejnosti a 18. března 1928 byla otevřena i široké veřejnosti.
Roku 1926 jí byl udělen udělen status „knihovny“ a byla pojmenována Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítarna ČAZ. Knihovna též přebrala inspektorskou knihovnu ÚSZKČ ministerstva zemědělství. Následně v roce 1927 převzala sbírky Československé matice lesnické, Československo-dánské společnosti, Čuprovy vyšší hospodářské školy na Kolčavce; byly přijímány duplikáty státních vědeckých knihoven a studijní materiály škol zemědělských.[2] Následně byly v roce 1932 přejaty sbírky knihovny Ruského institutu pro zemědělství a družstevnictví, v roce 1933 sbírky Ukrajinské hospodářské akademie, od roku 1936 se shromažďují výroční správy zemědělských škol a výzkumných ústavů, v roce 1939 byla přebrána knihovna České zemědělské rady, v roce 1940 převzala knihovna darem odbornou knihovnu Ing. Koblice.[3]
V roce 1938 byl název změněn na Ústřední zemědělská knihovna ČAZ. Již za války, v roce 1941, začal vycházet časopis Česká zemědělská bibliografie, který shromažďoval českou zemědělskou bibliografii od r. 1934 do současnosti. Na přelomu 40. a 50. let zažila knihovna útlum své činnosti kvůli politické situaci v Československu. Od roku 1955 začal vycházet nový časopis o nových knihách se zemědělskou tematikou, který posléze několikrát změnil své jméno.[4] V roce 1956 vzniklo v rámci Akademie Ústředí vědeckých informací v zemědělství (ÚVIZ) a knihovna se stala jeho součástí. V roce 1957 byla vyčleněna z (ÚVIZ) a zařazena pod Ústřední komisi pro kulturní a osvětovou činnost pod názvem Ústřední zemědělská a lesnická knihovna (ÚZLK), v roce 1961 byla přeřazena pod nově vzniklý Ústav vědeckotechnických informací. Ve stejném roce bylo vydáno Zemědělské písemnictví za roku 1945–1955 v rámci edice Premeny literatury, která je v letech budoucích postupně doplňována. Byl též založen speciální fond výročních a výzkumných zpráv výzkumných ústavů; knihovna převzala knihovnu Výzkumných ústavů zemědělských.[5]
V letech 1977–1986 bylo vybudováno depozitum v Kojeticích. V letech 1990–1992 a 1997–2000 byl objekt přestavován.
Dr. Emil Reich (1942–1943) – dozor Ing. František Lazecký (1942–1946) – správa knihovny
Ing. Fr. Lazecký (1946–1954)
Dr. Miloslav Paťava (1954–1957)
Ing. Fr. Lazecký (1957–1959)
Oldřich Kapsa od roku 1959
Knihovní fond a služby
Příruční knihovna s časopisy
Jedná se o největší knihovnu svého druhu v ČR a třetí největší na světě co se týče do počtu položek, kterých obsahuje okolo 1,2 milionu.
Základ fondu tvoří knihy (monografie, učebnice, příručky, encyklopedie, slovníky), seriálová literatura (časopisy, noviny, ročenky), speciální literatura (disertační práce, výtisky z konferencí) a firemní literatura (propagační letáky a katalogy). Obsahuje staré tisky (český překlad Mattioliho herbáře z roku 1596), ale i nejnovější publikace.
Fond pokrývá obory typu zahradnictví, včelařství, rybářství, myslivost, potravinářské technologie apod. Knihovna též nabízí řadu služeb a přístup k odborným databázím, včetně služeb rešeršních.
Samotná knihovna je tvořena pěti[zdroj?] částmi: samotnou výpůjční halou a archivem v Domu zemědělské osvěty v Praze a archivem v Kojeticích.
Výpůjční hala se nachází v Domu zemědělské osvěty se nacházejí v prvním patře a archiv v suterénu v traktu, který je orientován směrem do Slezské ulice. Při vstupu do knihovny ze schodiště se nejprve vstoupí do temné chodby se skříňkami na zavazadla a ošacení návštěvníků. Napravo je pak vstup do prostor zázemí výpůjčního protokolu. Samotná výpůjční hala je tvořena uprostřed infopultem ohraničeným čtyřmi hranatými sloupy. Nalevo pak příruční knihovna a knihovna s časopisy obklopená stoly k prezenčnímu studiu. Napravo jsou stoly s počítači, k vyhledávání položek z knihovny. V suterénu pod knihovnou se pak nachází archiv obsahující položky vydané po roce 1950.
Starší a méně žádané položky se nacházejí v archivu v Kojeticích.
Členství v odborných organizací
Zemědělská a potravinářská knihovna je členem těchto organizací:
AGLINET, mezinárodní síť zemědělských knihoven (od roku 1991)
Ústav zemědělských a potravinářských informací. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1996. S. 2–7.
BARTOŠOVÁ, Soňa. Přehled nejvýznamnějších dat a událostí z historie Ústřední zemědělské a lesnické knihovny. Praha: Ústřední zemědělská a lesnická knihovna v Praze, 1998.
.jpg)
