Zdeňka Veřmiřovská

Zdeňka Veřmiřovská
Narození27. června 1913
Kopřivnice
Úmrtí13. května 1997 (ve věku 83 let)
Praha
Povolánísportovní gymnastka, učitelka a trenérka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlato LOH 1948 družstva
stříbro LOH 1936 družstva
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
stříbro MS 1938 víceboj jednotlivkyně

Zdeňka Veřmiřovská (27. června 1913 Kopřivnice13. května 1997 Praha) byla česká sportovní gymnastka a olympijská vítězka z LOH 1948 v Londýně v soutěži družstev žen.

Vedoucími tohoto družstva byly Marie Provazníková a Vlasta Děkanová. Sestavu se Zdeňkou Veřmiřovskou dále tvořily Zdeňka Honsová, Miloslava Misáková, Věra Růžičková (původně náhradnice), Božena Srncová, Milena Müllerová, Olga Šilhánová, Marie Kovářová a Eliška Misáková (in memoriam).

Krátce před začátkem onemocněla kamarádka Eliška Misáková tehdy neléčitelnou dětskou obrnou a v soutěži ji nahradila Věra Růžičková. E. Misáková zemřela krátce poté, co její sestra Miloslava a její přítelkyně získaly zlato. Při slavnostním vyhlášení vítězů byla československá vlajka olemována černou stuhou.[1] O této tragické události i o přípravách a samotném průběhu gymnastické soutěže žen na londýnské olympiádě natočil režisér Miroslav Kačor v roce 2012 dokument Zlato pro Elišku.[2][3] Za vítězství sportovkyně získaly i gramorádio.[3][4]

O úspěchu gymnastek se podle slov Věry Růžičkové později moc nemluvilo a nepsalo také proto, že jejich vedoucí Marie Provazníková ihned po olympiádě volila emigraci a pro komunisty tak byla zrádkyní.[1]

V roce 110. výročí narození Zdeňky Veřmiřovské jí 12. října 2023 v rodném městě Kopřivnici odhalili pamětní desku a jmenovali ji in memoriam čestnou občankou města. Deska je na budově zimního stadionu, stojícího v místě, kde kdysi začínala s gymnastikou.Vytvořil ji novojičínský sochař Jan Zemánek a zdobí ji reliéf gymnastky na kladině.

„Od dětství cvičila a trénovala v Sokolu Kopřivnice a odtud se v roce 1934 kvalifikovala do sokolského družstva na první mistrovství světa v gymnastice žen, konané v Budapešti, kde v soutěži družstev zvítězilo Československo. Potom se stala členkou Sokola Vinohrady, odkud se kvalifikovala do olympijského družstva a na olympiádu v Berlíně v roce 1936. Tam získala v družstvech gymnastek stříbrnou medaili. V roce 1938 nechyběla ani na Mistrovství světa v gymnastice v Praze, kde získala stříbrnou medaili ve víceboji jednotlivkyň,“ shrnul při odhalení desky stručně sportovní dráhu Zdeňky Veřmiřovské, která vyvrcholila olympijským zlatem v roce 1948 v Londýně, její synovec Ivan Veřmiřovský.[5]

Reference

  1. a b Smrt, která zastínila olympijské zlato československých gymnastek | Zprávy | Tiscali.cz. zpravy.tiscali.cz [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online. 
  2. Zlato pro Elišku (2012). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. a b Zlato pro Elišku, dokument. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. Gramorádio - Československé historické radiopřijímače Tesla. Československé historické radiopřijímače Tesla [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-21. 
  5. PAVELEK, Ivan. Kopřivnice připomněla zlatou olympioničku Veřmiřovskou, odhalením pamětní desky. Novojičínský deník. 2023-10-13. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. 

Související články

Externí odkazy