Zdenko Auředníček se narodil v Liberci v rodině advokáta Antona Auředníčka (1835–??) a jeho manželky Emilie, rozené Handlové (1841–??).[2] Byl nejstarší ze tří synů.[4] Dle vzoru svého otce vystudoval práva na Karlově univerzitě, právnickou fakultu absolvoval i jeho bratr Otakar Auředníček (1868–1947), pozdější úředník státních drah a básník.[5] Zdenko vykonával právní praxi jako koncipient v otcově advokátní kanceláři,[6] po jeho onemocnění se celá rodina přestěhovala do Kutné Hory, kde už vedení kanceláře plně převzal a vedl zde bohatý společenský a vlastenecký život.
Hilsneriáda a důsledky
V době hilsneriády se ujal ex offo obhajoby (bez nároku na honorář) Leopolda Hilsnera. Zastupoval ho v obou procesech, kutnohorském roku 1899[7] i o rok později před krajským soudem v Písku.[8] V této době musel čelit ostrým útokům veřejného mínění a úbytku významných klientů. Podporu našel v T. G. Masarykovi.[9] Po procesu s Hilsnerem se rodina ocitla na okraji společnosti a na Masarykovu radu se proto přestěhovali do Vídně, kde Auředníček po těžkých začátcích (prakticky od nuly) posléze opět vykonával advokátní praxi. Pracoval hlavně pro zdejší českou menšinu a jeho manželka překládala a propagovala českou kulturu.[10] O Leopolda Hilsnera se nadále zajímal a i s jeho pomocí došlo k jeho omilostnění (nikoliv rehabilitaci) v březnu 1918 císařem Karlem I.[11]
Po vzniku Československé republiky mu prezident T. G. Masaryk nabídl možnost pracovat pro československý stát, např. jako soudce Nejvyššího soudu nebo na postu vyslance v Římě, tyto možnosti ale odmítl.[10] Až do své smrti zůstal ve Vídni jako advokát, roku 1928 se zúčastnil Hilsnerova pohřbu.[11]
Úmrtí
Zdenko Auředníček zemřel 21. září 1932 ve Vídni. Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech.
Rodinný život
Dne 22. září 1891 se oženil s Annou, roz. Schikovou (1873–1957),[12][p 1] se kterou měl dvě děti.[11]
Filmové zpracování
Zdenko Auředníček v podání Jaroslava Plesla je hlavní postavou ve dvoudílném televizním filmu Zločin v Polné mapující proces s Leopoldem Hilsnerem.
Odkazy
Poznámky
↑Jak vyplývá ze Soupisu pražských obyvatel, Anna Schiková byla pokřtěna až v roce 1885 v Bautzenu, ve stejný den jako její otec.[1]
Reference
↑SOA Litoměřice, Matrika narozených N, I-N • inv. č. 4253 • sig. L84/42 • 1861 - 1864 • Liberec, s. 231. Dostupné online.