Zdeněk Kratochvíl
Zdeněk Kratochvíl (* 30. října 1952 v Brně) je český filosof zaměřený na dějiny filozofie a filozofii vědy. V letech 2008–2011 vedl Katedru filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy[1] a působí také na Fakultě filozofické téže univerzity.
V období před Sametovou revolucí byl za kontakty s podzemní církví perzeukován. V letech 1981–1989 byl spolupracovníkem StB.[2]
Život
Dětství strávil na venkově, v mlýně na Jihlavě nedaleko Dukovan, kde bydleli již jeho prarodiče.[3] Po počátečních plánech na studium fyziky se nakonec rozhodl pro studium katolické teologie na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Za kontakty s podzemní církví však byl ze studií vyloučen a nesměl pokračovat ve studiu ani na jiných školách (neoficiálně studoval v Krakově v okruhu profesora J. Tischnera[4]). Pracoval jako programátor, noční hlídač, topič. Jako samouk se začal věnovat filosofii. Teprve po převratu 1989 mohl dokončit své vysokoškolské studium na Filosofické fakultě UK (1991 Mgr., 1994 Dr., 1996 docent). Habilitoval se prací Filosofie živé přírody.[5]
Od roku 1990 učí na Přírodovědecké a Filozofické fakultě UK, v různých obdobích jako zaměstnanec a externista. V roce 2000 byl přijat na plný úvazek jako docent na dobu neurčitou na FF UK, ovšem ještě téhož roku podal výpověď, kterou zdůvodnil mj. slovy: „vedení UK FF naplňuje literu i ducha zákona a dalších směrnic, což podle mého mínění poškozuje možnosti studia oboru“.[3] Od té doby učí na FF UK dále nejprve na vedlejší úvazek, posléze jako externista. Na PřF UK pracuje od roku 2001 na plný úvazek na Katedře filosofie a dějin přírodních věd, kterou v letech 2008 až 2011 též vedl.
V prosinci 2024 zveřejněném rozhovoru pro sbírku orální historie Paměť národa odkryl svou minulost agenta StB, kterým se pod krycím jménem „Tomáš“ stal v roce 1981. Státní bezpečnost s ním navázala kontakt v roce 1975 poté, co byl vyloučen z litoměřické bohoslovecké fakulty. Během spolupráce jí poskytoval jinak nedostupné informace o přátelích z disentu, např. z bytových seminářů, a spolubydlících.[6][2]
Z rozhovoru byly původně zveřejněny jen z kontextu vytržené ukázky, které převzala další média.[zdroj?] Plné znění rozhovoru, které umožňuje pochopit celkový kontext, Paměť národa zveřejnila v původním článku až později.[2] Z plné nahrávky, která je nyní k dispozici, je patrné, že Zdeněk Kratochvíl byl donucen k opakovaným výslechům ze strany StB. Jeho snahou bylo odvracet pozornost StB od činnosti církevního a intelektuálního disentu sdělováním nevýznamných a veřejně známých informací, ve snaze tento disent chránit. Přiznává sice, že ve snaze vyhnout se většímu zlu mohl nechtěně StB sdělit několik informací, které mohly být citlivé, není však prokázáno, že by tyto výslechy někomu z disentu vážně ublížily. Z nahrávky je mimo jiné zřejmá velice pozitivní činnost Zdeňka Kratochvíla ve prospěch církve za totality nebo jeho statečná intervence u papeže Wojtyly za propuštění komunistickým režimem nespravedlivě vězněného českého filosofa Jiřího Němce.[2]
Je ženatý a má dvě dcery.
Dílo
Zdeněk Kratochvíl je autorem desítek publikací, odborných pojednání, článků a esejů, tiskem vyšly i některé soubory jeho přednášek. Následující seznam představuje pouze výběr z díla.[7] Maximálně stručnou formulaci některých Kratochvílových obecných postojů podávají kupříkladu jeho odpovědi na anketu hermetického občasníku Kyllénské rozhledy[3]
Samostatné publikace
- Alternativy (dějin) filosofie, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2020, ISBN 978-80-7465-394-0
- The Philosophy of Living Nature, Karolinum Press, Prague 2016, ISBN 978-80-246-3131-8
- Anaxagorás, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2014, ISBN 9788074651106
- Mezi mořem a nebem (Odkaz archaické vnímavosti), Pavel Mervart, Červený Kostelec 2010, ISBN 9788087378656
- Filosofie mezi mýtem a vědou (od Homéra po Descarta), Academia, Praha 2009, ISBN 9788020017895
- Délský Potápěč k Hérakleitově řeči, Herrmann a synové, Praha 2006, ISBN 8087054008
- Obrana želvy, Malvern, Praha 2003, ISBN 8090262899
- Pramen poznání, Cesta, Brno 1996, ISBN 8085319519
- Výchova, zřejmost, vědomí (Poznámky k filosofii výchovy), Herrmann a synové, Praha 1995
- Evangelium pravdy, Herrmann a synové, Praha 1994
- Filosofie živé přírody, Herrmann a synové, Praha 1994
- Studie o křesťanství a řecké filosofii, Česká křesťanská akademie, Praha 1994, ISBN 808579506X
- Řečtí apologéti, ECM, Bratislava 1992
- Mýtus, filosofie a věda - II. Středověk a renesance, Karolinum, Praha 1992
- Mýtus, filosofie a věda - I. Antika, nakl. Karolinum, Praha 1991
- Prolínání světů. Středoplatónská filosofie v náboženských proudech antiky, Herrmann a synové, Praha 1991
- Lesk a bída astrologie, Horažďovice 1990
Společné publikace a sborníky
- V. Hladký, R. Kočandrle, Z. Kratochvíl: Evoluce před Darwinem, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2012, ISBN 9788074650239
- A. Markoš, F. Grygar, L. Hajnal, K. Kleisner, Z. Kratochvíl, Z. Neubauer: Life as Its Own Designer (Darwin’s Origin and Western Thought) - Biosemiotics 4, Springer, Heidelberg-London-New York 2009, ISBN 9781402099694
- Myšlení archaického Řecka mezi kolapsy, ed. P. Pokorný, M. Bárta, Dokořán, Praha 2008, ISBN 9788073631970
- Jan Bouzek, Zdeněk Kratochvíl: Řeč umění a archaické filosofie, Herrmann a synové, Praha 1995
- Jan Bouzek, Zdeněk Kratochvíl: Od mýtu k logu, Herrmann a synové, Praha 1994
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-22.
- ↑ a b c d Selhání i selhávání filosofa Zdeňka Kratochvíla aneb Máte dost kamenů na házení? (Ukázka). Magazín Paměti národa [online]. 2024-12-06 [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Odpovědi na anketní otázky hermetického občasníku Kyllénské rozhledy [online]. www.fysis.cz [cit. 2024-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Kratochvíl [online]. www.phil.muni.cz [cit. 2024-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. glosy.info [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-13.
- ↑ Oblíbený profesor filozofie Kratochvíl udával StB své přátele z disentu. Seznam Zprávy [online]. 2024-12-14 [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Bibliografie (Zdeněk Kratochvíl) [online]. www.fysis.cz, rev. 2015-01-25 [cit. 2024-12-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|