PROFILPELAJAR.COM

Zbyněk Zajíc z Hazmburka
Vysoce důstojný a osvícený; Zbyněk Zajíc z Hazmburka
	5. arcibiskup pražský
	Arcibiskupský znak Zbyňka Zajíce
Církev	Římskokatolická církev
Provincie	česká
Metropole	Praha
Arcidiecéze	pražská
Jmenování	1403
Předchůdce	Olbram III. ze Škvorce
Nástupce	Zikmund Albík z Uničova
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Mělnický probošt;
Osobní údaje
Datum narození	1376
Místo narození	České království
Datum úmrtí	28. září 1411 (ve věku 34–35 let)
Místo úmrtí	Prešpurk, Uherské království
Místo pohřbení	Katedrála sv. Víta v Praze
Rodiče	Vilém Zajíc z Hazmburka; Anna ze Slavětína a Libochovic
Příbuzní	Vilém Zajíc z Hazmburka, Jitka Zajícová z Hazmburka, Eliška Zajícová z Hazmburka a Anna Zajícová z Hazmburka (sourozenci)
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk Zajíc z Hazmburka (* okolo roku 1376, † 28. září 1411 v Prešpurku) byl v letech 1403 až 1411 pražským arcibiskupem. Nejprve naslouchal, ale později vystupoval proti Janu Husovi. Pocházel z rodu Zajíců.

Život

Zbyněk byl syn Viléma Zajíce z Hazmburka a Anny ze Slavětína a Libochovic a vnuk Zbyňka Zajíce „Zámořského“ z Hazmburka, který pro rod zakoupil hrad Hazmburk. Měl pět bratrů a čtyři sestry. Zhruba v letech 1395 až 1400 vlastnil šestinu hradu Hazmburk.

Původně byl Zbyněk dvořan krále Václava IV. a poté mělnický probošt. Ačkoli měl být především duchovním, proslavil se spíše jako vojevůdce – kromě jiného vedl na příkaz Václava IV. výpad do Bavorska – a bylo mu vytýkáno nedostatečné vzdělání (odtud i jeho posměšná soudobá přezdívka).

Roku 1403 se stal pražským arcibiskupem. Nejprve stál na straně Jana Husa a chtěl po něm, aby mu hlásil „nedostatky nebo odchylky od práva“. Od roku 1407 pak již vystupoval proti Janu Husovi. Odsoudil Viklefovy spisy a Hus mu vyčetl, že „lenivé a hříšné kněze nechává a pilné pastýře od stáda vyhání“. Král Václav nechtěl uznat ani jednoho ze dvou tehdy existujících papežů a chtěl počkat na rozhodnutí koncilu v Pise. Zbyněk Zajíc dal do klatby všechny, kteří uposlechli krále, tedy především Čechy. Král Václav IV. se na arcibiskupa rozhněval, takže ten raději uprchl. V září 1409 se ale přiklonil k nově zvolenému papeži Alexandru V. Následně král zatratil Viklefovo učení a zakázal kázání mimo kostely, tedy i Husovo v Betlémské kapli.

Dne 16. července 1410 (1. července 1410)^[2] nechal Zbyněk Zajíc na dvoře svého malostranského paláce spálit zabavené Viklefovy spisy (včetně filosofických).^[3]^{[pozn. 1]} Jana Husa následně uvrhl do klatby. Musel ale znovu uprchnout, aby se zachránil před rozlíceným davem. Podle Václava IV. měl klatbu odvolat a nahradit zničené knihy. Zbyněk odmítl a král mu proto zastavil jeho příjem. Arcibiskup však opět zopakoval klatbu. Václav IV. proto zabavil všechny církevní poklady. Po zásahu Zikmunda se Zbyněk s králem usmířil. Nicméně se Zbyněk necítil v Praze bezpečný a odjel do Uherska. Po cestě onemocněl a v Prešpurku (dnešní Bratislava) zemřel.

Roku 1436 byl pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Odkazy

Poznámky

↑ v té souvislosti se po Praze rozšířila posměšná říkanka:^[4]
Zajíc biskup abeceda
spálil knihy,
nic nevěda,
co je v nich napsáno.

Reference

↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svoboda. 1984. Dostupné online.
↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický [online]. V Praze: Rohlíček & Sievers, 1877 [cit. 2022-02-21]. Heslo Abeceda. Dostupné online.
↑ Kritiků poměrů v církvi bylo víc. Proč známe hlavně Jana Husa?. Plus [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-07-06]. Audio, kolem 9:00 a dříve. Dostupné online.
↑ PORÁK, Jaroslav a KAŠPAR, Jaroslav. Ze Starých letopisů českých. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1980. 576 s. [Viz str. 24.]