Zawidów

Zawidów
Radnice
Radnice
Zawidów – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška235 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresZgorzelec
Gminaměstská gmina
Zawidów
Zawidów
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,1 km²
Počet obyvatel4 232 (2017)
Hustota zalidnění697,2 obyv./km²
Správa
Statusměsto, městská gmina
Oficiální webzawidow.eu
PSČ59-970
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zawidów (česky Závidov, německy Seidenberg, hornolužickosrbsky Zawidow) je slezské město na jihu Polska v okrese Zgorzelec v Dolnoslezském vojvodství. Toto polské město leží přímo na hranicích s Českou republikou, na českém území ve Frýdlantském výběžku na Zawidów bezprostředně navazuje zástavba obce Habartice. V Zawidówě bylo k 31. prosinci 2017 registrováno 4232 obyvatel.[1]

Administrativní členění

Město sestává ze sedmi místních částí: Ksawerów, Miedziana, Ostróżno, Skrzydlice, Stary Zawidów, Wielichów, Wilka, Wrociszów Dolny a Wrociszów Górny.

Historie

Radnice

První písemná zmínka o obci je z roku 1186,[2][3], tehdy obec i s hradem náležela biskupům míšeňským. Opevněné sídlo stálo jihovýchodně od současného města, původem slovanské hradiště a po něm již kamenný románský hrad se podle vrchu nazývaly latinsky Mons Syden, německy Sydenberg a odtud odvozeno Seidenberg[4].

Byl zde významný soukenický a tkalcovský průmysl.[3], zpracovávala se zde jen vlněná sukna a lněná plátna, přestože německý název obce v překladu zní Hedvábný vrch[5]. Od textilních manufaktur se odvíjela prosperita celého kraje.

V průběhu let patřila obec střídavě k Polsku, následně k Horní Lužici, od 14. století patřila Čechám (patřil například i Frýdlantskému vévodství)[3] a od roku 1638 Sasku.[2] Městská práva obdržel Zawidów částečně v roce 1250 a úplně pak v roce 1396.[3] Hned v roce následujícím (1397) zde byla otevřena první škola.[3] V letech 1427, 1433, 1469, 1769 a 1834 však město zachvátil požár.[2]

Exulanti

Od roku 1623, kdy byly nejen příhraniční oblasti Čech jezuity násilně rekatolizovány, usazovali se uprchlí evangelíci zde – v Seidenbergu. Jen během roku 1652 sem uteklo převážně z frýdlantského panství 120 rodin (508 osob). Exulanti zprvu bydleli ve starém městě, později si postavili nové ulice Ebersdorfer Gasse (Habartice) a Neugasse.[6] „Reformační zvon“ seidenberského evangelického kostela byl opraven a od listopadu 2004 se nachází v evangelickém kostele v Herrenbergu, Bádensko-Württembersko.

Popis

Město má historický ráz, ale chráněnými památkami jsou jen tři stavby, a z nich dominuje novogotický kostel vybudovaný vedle věže původního kostela ze 14. století.[3] Zawidów býval koncovou stanicí železniční trati vedoucí sem z Liberce přes Frýdlant. Polské město odděluje od českých Habartic silniční hraniční přechod, na kterém končí severočeská silnice I/13, která vede do Zawidówa z Karlových Varů přes tři kraje – Karlovarský, Ústecký a Liberecký. Přes tento hraniční přechod jezdí též autobusová linka ČSAD Liberec, spojující české krajské město Liberec s polským Zgorzelcem.[7]

Památky

  • Kostel sv. Josefa řemeslníka - trojlodní novogotická bazilika; první chrám, založený na tomto místě roku 1264, byl misiní a byl zasvěcen svatému archandělu Michaelovi. V roce 1427 husité vypálili ves Zawidów i s tímto kostelem. Webové stránky zawidowské farnosti uvádějí, že se poprvé od reformace sloužila římskokatolická mše až roku 1890 ve školní kapli.[8] Současný kostel byl postaven v novogotickém slohu v letech 1894–1896. Částečně byl poškozen za druhé světové války. Zařízení (oltáře, sochy, kazatelna, křtitelnice a vitráže) je stylově jednotné a pochází z 90. let 19. století
  • Železniční nádraží

Odkazy

Reference

  1. Liczba mieskańców Zawidowa [online]. Polska w liczbach [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b c Zawidów [online]. Petr Sršeň [cit. 2012-11-14]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Zawidów [online]. Havířov: Má vlast.cz [cit. 2012-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ,
  4. MENDE, 1857, s. 7-11
  5. [MENDE 1857, s. 6-7]
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 22, 92. 
  7. Habartice, st.hr. Zastávka [online]. Praha: Seznam.cz [cit. 2018-07-05]. Dostupné online. 
  8. https://parafia-zawidow.pl/index.php/galeria

Literatura

  • MENDE, J. W. Ernst: Chronik der Standherrschaft Seidenberg. Görlitz 1857

Související články

Externí odkazy