Zavijava
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0)
Souhvězdí	Panna (Virgo)
Rektascenze	11h50m41,70s
Deklinace	+1° 45′ 52,9910″
Paralaxa	0,09150"
Vzdálenost	35,65±0,09 ly (10,93±0,03 pc)
Barevný index (U-B)	+0,090
Barevný index (B-V)	+0,553
Barevný index (V-R)	+0,47
Barevný index (R-I)	+0,28
Zdánlivá hvězdná velikost	+3,59
Absolutní hvězdná velikost	+3,41
Vlastní pohyb v rektascenzi	740,746 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci	−270,927 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Hmotnost	1,25 M☉
Povrchová teplota	6 162 K
Další označení
Henry Draper Catalogue	HD 102870
Bonner Durchmusterung	BD +02°2489
Bright Star katalog	HR 4540
2MASS	2MASS J11504173+0145528
SAO katalog	SAO 119076
Katalog Hipparcos	HIP 57757
Tychův katalog	TYC 273-924-1
General Catalogue	GC 16215
Glieseho katalog	Gl 449
Bayerovo označení	β Vir
Flamsteedovo označení	5 Vir
Synonyma	Zavijah, Alaraph, Minelauva, LHS 2465, CCDM J11507+0146A, FK5 445, GJ 449, IDS 11454+0219 A, NLTT 28736, PPM 158259
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zavijava (také Zavijah, β Virginis) je hvězda v souhvězdí Panny. Je to hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy F9V, což znamená, že je to bíložlutý trpaslík podobný Slunci. Zavijava má zdánlivou hvězdnou velikost +3,59 a nachází se ve vzdálenosti přibližně 36 světelných let (10,93 ± 0,03 parseků) od Země.

Zavijava je jednou z jasnějších hvězd souhvězdí Panny. Její spektrální třída F9V ukazuje, že se jedná o hvězdu mírně teplejší a hmotnější než Slunce. Její povrchová teplota je odhadována na 6100 K, což jí dává typickou bíložlutou barvu. Hvězda má hmotnost přibližně 1,15násobku hmotnosti Slunce a její svítivost je asi 1,82krát vyšší než Slunce.

Její relativní blízkost k Zemi (35,65 světelných let) a poloha blízko ekliptiky způsobují, že může být zakryta Měsícem nebo planetami. Poslední zákryt Venuší nastal v roce 1783. Příští zákryt Venuší nastane 11. srpna 2069.^[1]

Díky své stabilní svítivosti a relativní blízkosti je Zavijava občas používána jako kalibrační hvězda při měření spektrálních charakteristik jiných hvězd.

Zavijava je hvězda hlavní posloupnosti, která generuje energii jadernou fúzí vodíku na helium ve svém jádře. Díky své hmotnosti a stáří (přibližně 2,9 miliardy let) je považována za relativně stabilní hvězdu, která zůstane na hlavní posloupnosti ještě několik miliard let.^[2]

V budoucnu se Zavijava vyvine do fáze červeného obra, když vyčerpá své zásoby vodíku. Poté skončí jako bílý trpaslík, podobně jako naše Slunce.

Název Zavijava pochází z arabského výrazu زاوية (Zāwiyah), což znamená „roh“ nebo „úhel“. V evropské tradici se hvězda občas označuje také jako Alaraph nebo Minelauva.

Zavijava byla důležitým bodem v arabské navigaci a astrologii. Hvězda se v dřívějších tradicích objevuje jako jedna z „rohů Panny“ (Cornua Virginis).^[3]

V západní astrologii byla Zavijava spojována s intelektem, moudrostí a učením. Ve starověkém Řecku a Římě byla částí souhvězdí spojovaného se sklizní a plodností.

V moderní době je Zavijava známá jako jedna z hvězd používaných při astrometrických měřeních, protože její blízkost a stabilní záření z ní činí ideální referenční objekt.

• SIMBAD: β Virginis
• Gaia Data Release 3
• NASA Exoplanet Exploration
• VizieR Catalogue Service
• Popis hvězdy na stránkách Jima Kalera