Za štěstím (op. 8) je opera o třech dějstvích českého skladatele Miloše Čeledy na libreto Jáchyma Blechty (vl. jm. Antonína Rába). Měla premiéru 3. dubna 1925 v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě; skladatel ji uvedl pod pseudonymem Miloš Čelinský.[1][2][3]
Vznik a charakteristika
Opavský rodák Miloš Čeleda se stal po vzniku Československa předním organizátorem českého kulturního života v Opavě a v letech 1919–1938 byl intendantem České divadelní scény v Opavě, která zajišťovala produkce místních ochotníků stejně jako zájezdová vystoupení Národního divadla z Ostravy, Českého divadla z Olomouce a jiných hostů, včetně operních představení.[4][3][2] S ostravským divadlem tak udržoval úzké styky a v něm rovněž uvedl svou druhou (a poslední) operu Za štěstím. Stejně jako v případě jeho předchozí opery, aktovky Když první se vrátí, mu libreto napsal Jáchym Blechta. Jednalo se tentokrát o ambicióznější, tříaktové dílo pro profesionální soubor.[3] Uvedení předcházela delší příprava.[5] Za štěstím se stala první českou operou, která měla původní premiéru v (Moravské) Ostravě.[6]
Ostravské divadlo uvedlo Čeledovu operu celkem šestkrát – čtyřikrát v budově Městského divadla v Ostravě a dvakrát zájezdně v Městském divadle v Opavě, tedy v místě působení obou autorů.[7] Podle časopisu Světozor se hrála „s pronikavým úspěchem“.[8] Představení 14. května 1925 však bylo poslední, vícekrát opera Za štěstím hrána nebyla.[7] Kritika ji přijala vlažně; hudební časopis Dalibor poznamenal: „Nečekali jsme nic novotářského ani sensačního, proto nebyli jsme nijak zklamáni“. Uvítal ji jako skutečnou moravskostravskou operní premiéru, z původních novinek poslední doby nejlepší, i když prý libreto „ubírá se pěšinami až příliš vyšlapanými“. Hudební stavbu považuje za začátečnicky, avšak poctivě konstruovanou, nalézá v díle „dost pestrosti, byť i ne vždy ryzího původu“, jisté výhrady má k instrumentaci. Prakticky bezvýhradní chvály se však dostalo provedení – režie, výprava, hudební vedení i výkony sólistů.[5]
Rukopis opery se zachoval v Čeledově pozůstalosti, kterou uchovává Slezské zemské muzeum v Opavě.[9]
Osoby a první obsazení
| osoba |
hlasový obor |
premiéra (3. dubna 1925)[7]
|
| Havel z Havlovic, velkostatkář |
bas |
Jan Kühn
|
| Věra, jeho choť |
mezzosoprán |
Sláva (Tittlová-)Mazáková
|
| Karel Hron, vrchní správce velkostatku |
baryton |
František Rennert
|
| Míťa Boreš, lesní adjunkt |
tenor |
Karel Kügler
|
| Hajný |
bas |
Josef Nebeský
|
| Jeho žena |
alt |
Karla (Tichá-)Urbanová
|
| Liduška, jejich dcera |
soprán |
Božena Smetanová(-Paulová)
|
| Jan Vlasák |
tenor |
Jaroslav Líbal
|
| Liduščina první družička |
soprán |
Anna Stračovská(-Černíková)
|
| Liduščina druhá družička |
soprán |
Věra Kvapilová-Mašková (Langfelderová)
|
| Liduščina třetí družička |
mezzosoprán |
Vlasta (Příbramská-)Minaříková
|
| Potulný vesnický zpěvák |
baryton |
Richard Chýla-Graeven
|
| Dirigent: Mirko Hanák
|
| Režie: Jan Kühn
|
Reference
- ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 297.
- ↑ a b GEBAUER, Josef. Čeleda Miloš [online]. Opava: Statutární město Opava, 2014-07-25 [cit. 2017-12-07]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ a b c SOBOTKA, Mojmír. Čeleda, Miloš. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online. Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ MAZUREK, Jan. Čeleda, Miloš. In: DOKOUPIL, Lumír; MYŠKA, Milan; SVOBODA, Jiří. Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. Ostrava: Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005. ISBN 80-7368-024-6. Svazek 1 (A–M). S. 160.
- ↑ a b –H. Ruch mimopražský – Ostravsko a Slezsko. Dalibor. 1925-05-10, roč. 41, čís. 9, s. 208. Dostupné online [cit. 2017-12-08].
- ↑ SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava: Státní divadlo v Ostravě, 1979. 408 s. S. 49–53.
- ↑ a b c Archiv – Za štěstím [online]. Ostrava: Národní divadlo moravskoslezské [cit. 2017-12-08]. Dostupné online.
- ↑ Hudba. Světozor. 1925-06-18, čís. 20, s. 498. Dostupné online [cit. 2017-12-08].
- ↑ Slezské zemské muzeum v Opavě, fond Čeleda Miloš [online]. Badatelna.eu [cit. 2017-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
Literatura
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 297.
