Erb rodu von KerpenHrob Wilhelma von Kerpen v Hietzingu
Pocházel ze staré německé šlechtické rodiny s historií sahající až do 11. století, od 18. století patřil rod k bezprostřední říšské šlechtě. Narodil se na starobylém hradě Kerpen v Illingenu (dnes ve spolkové zemi Sársko). Byl mladším synem barona Lothara Františka von Kerpen (1706–1768), který působil ve službách trevírského kurfiřta.[1] Wilhelm původně studoval na univerzitě ve Würzburgu, ale v roce 1758 vstoupil jako praporčík do císařské armády a již o rok později byl poručíkem.[2] Po sedmileté válce byl povýšen na kapitána (1764) a v roce 1765 se stal rytířem Řádu německých rytířů. Od roku 1777 sloužil u 46. pluku pěchoty, s nímž během války o bavorské dědictví operoval ve Slezsku a v roce 1778 získal hodnost majora. Později byl přeložen k 56. pluku pěchoty, s nímž se zúčastnil války proti Turkům a nadále postupoval v hodnostech (podplukovník 1788, plukovník 1791).
Na základě podmínek míru v Lunéville rodina Kerpen ztratila svůj majetek v Říši a Wilhelm proto znovu vstoupil do aktivní služby. Byl pověřen organizací pohraničních jednotek na Moravě a ve Slezsku. Později obdržel velení divize v Praze a během třetí koaliční války v roce 1805 po dobu nepřítomnosti svého nadřízeného Jana Karla Krakovského z Kolovrat dočasně převzal vrchní velení v Čechách. V letech 1807–1810 zastával funkci zemského velitele v rakouských zemích[6] a v roce 1807 byl zároveň jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[7] V roce 1808 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a v páté koaliční válce vynikl urychlenou mobilizací jednotek dislokovaných v Rakousku (1809).[8] Svou kariéru završil ve funkci viceprezidenta dvorské válečné rady (1810–1813).[9] V této době se zasloužil o urychlení obchodních zakázek pro armádu a zlepšení výzbroje. K datu 16. listopadu 1813 byl penzionován[10] a dožil v soukromí ve Vídni. Je pohřben na hřbitově v Hietzingu.[11]
Jako člen Řádu německých rytířů nemohl přijmout žádná vojenská a světská vyznamenání. Od roku 1808 byl komturem řádové komendy v Biesenu (dnešní Belgie).[12] Od roku 1797 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 49.[13][14]
Jeho mladší bratr Karl Anton von Kerpen (1742-1823) byl též důstojníkem rakouské armády a v roce 1801 dosáhl hodnosti polního podmaršála.[15][16]
Odkazy
Reference
↑Rodina Lothara Franze von Kerpen na webu geneanetdostupné online
