Wienova konstanta ${\displaystyle b}$ je konstanta úměrnosti pro Wienův posunovací zákon, který určuje vlnovou délku, na níž absolutně černé těleso nejvíce září. S pomocí Planckova vyzařovacího zákona lze odvodit vztah Wienovy konstanty k dalším fundamentálním konstantám, ze kterého plyne, že po redefinici SI je od roku 2019 její hodnota pevně stanovenou konstantou:^[1]

${\displaystyle b={\frac {hc}{kx}}=2{,}897\,771\,955\ldots \times 10^{-3}\,\mathrm {m\,K} \,}$ (přesně),

kde ${\displaystyle h}$ je Planckova konstanta, ${\displaystyle c}$ je rychlost světla ve vakuu a ${\displaystyle k}$ je Boltzmannova konstanta; číselný faktor ${\displaystyle x=4{,}965\,114\,231\ldots }$ je řešením rovnice ${\displaystyle xe^{x}/\left(e^{x}-1\right)=5}$, které lze v uzavřeném tvaru vyjádřit jen pomocí Lambertovy funkce W, ${\displaystyle x=5+W_{0}(-5e^{-5})}$;^[2] hodnotu konstanty lze vyčíslit numericky s libovolnou přesností.