Pocházel z Tří Seker na Chebsku. Vystudoval gymnázium v Chebu a katolický seminář v Praze. 27. února 1851 byl vysvěcen na kněze. 27. února 1865 se stal děkanem ve Vrchlabí. Byl také aktivní ve veřejném životě. Stal se okresním školním inspektorem, přičemž na starosti měl i německojazyčné školy v sousedních okresech. Byl aktivním bojovníkem proti emancipaci českého jazyka v rakouskouherském školství. Za prusko-rakouské války v roce 1866 víceméně úspěšně intervenoval u pruského velení proti rabování a rekvizicím potravin. Podporoval turistický ruch.
Byl členem a v letech 1887–1888 prvním prezidentem Rakouského krkonošského spolku (později Německý krkonošský spolek). V této funkci se zasadil o zřízení značených turistických tras, včetně trasy podél údolí Bílého Labe, která byla na jeho počet nazvána Weberova cesta. Roku 1884 vysvětil pramen Labe na Labské louce. Získal Řád Františka Josefa.[1]