Władysław Tarnowski
Władysław Tarnowski, (Maurycy Gottlieb, 1877)
Základní informace
Rodné jméno	Władysław Tarnowski
Jinak zvaný	„Ernest Buława, Student“
Narození	4. června 1836 Vróblewice, Rakouské císařství
Úmrtí	19. dubna 1878 (ve věku 41 let) Tichý oceán
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Žánry	klasická hudba, romantismus
Povolání	hudebník, skladatel
Nástroje	klavír
Významný nástroj
Bösendorfer
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Tarnowski (4. června 1836^[1][2] Vróblewice, Halič^[3] – 19. dubna 1878^[1][2] u břehů Kalifornie na zpáteční cestě kolem světa) byl hrabě, pianista a skladatel polského původu.^[3]

Byl synem Waleriana a Ernestyny,^[1][2] odborného vzděláni nabyl v Paříži, v Lipsku a v Římě. Byl žákem Moschelesovým a Lisztovým. Koncertował s úspěchem v Benátkách, ve Florencii, ve Vídni a v Paříži. Vydal též několik skladeb. Pod pseudonymem Ernest Buława uveřejnil Poezje studenta (1864–1865, 4 d.), Krople czary (1865), Szkice helweckie i Talia (1868), Nowe poezje (1872), Karlińscy (tragédie, 1874) aj.^[3] České překlady básní – v časopise Lumír z roku 1880 na straně 14 je „Oda – Sfinks”, František Kvapil.^[4]

• Quatour Ré-majeur pour Deur Violons, Viola et Violoncelle (Smyčcový kvartet D dur)^[5]
• Fantasia quasi una sonata (pro housle a klavír) (Vídeň; V. Kratochwill)
• Souvenir d’un ange (pro housle a klavír) (1876)

• 3 Mazurkas (~1870)
• 2 pieces: Chart sans paroles et Valse-poeme (~1870)
• Impromptu „L’adieu de l’artiste” (~1870)
• Sonate à son ami Zawadzki (~1875)
• Grande polonaise quasi rapsodie symphonique (~1875)
• Extases au Bosphor, fantasie rapsodie sur les melodies orientales op. 10 (~1875)
• Polonez dla Teofila Lenartowicza (1872 r.)^[6]
• Marsz żałobny z osobnej całości symfonicznej poświęcony pamięci Augusta Bielowskiego (1876)^[7]
• Ave Maria (v: Album Muzeum Narodowego w Rapperswyllu, 1876, str. 577)

• Andantino pensieroso („Echo Muzyczne“, 17 XII 1878)^[8]

• Nocturne dédié à sa soeur Marie^[9]
• Nuit sombre^[10]
• Nuit claire^[10]

• A kto chce rozkoszy użyć anebo Jak to na wojence ładnie (1863).^[11][12]
• Cypryssen 5 characterische Gesänge mimo jiné : Ich sank verweint in sanften Schlummer (1870)
• Neig, o Schöne Knospe
• Kennst du die Rosen (~1870)
• Du buch mit Siegen Siegeln a Ob du nun Ruhst (~1870)
• Still klingt das Glöcklein durch Felder (~1875)

• Zwei Gresänhe: Klänge und Schmerzen und Nächtliche Regung (~1870)
• Strofa dello Strozzi e la risposttadi Michalangelo^[13]
• Mein Kahn

• Achmed oder der Pilger der Liebe (Achmed, czyli pielgrzym miłości, partitura, ~1875)^[14]
  • Karlińscy (předehra, 1874)
• Joanna Grey (předehra, 1875)

• • Poezye studenta (1-4 díl, F. A. Brockhaus. Lipsk 1863-65):
    • Poezye Studenta – 1. díl (1863),
    • Poezye Studenta – 3. díl (1865),
    • Poezye Studenta – 4. díl (1865);
  • Krople czary (Lipsk, 1865, Paweł Rhode)]^[15],
  • Szkice Szkice helweckie i Talia (Lipsk, 1868, P. Rhode)
  • Piołuny (Drážďany, 1869, J. I. Kraszewski),
  • Nowe Poezye (1872, Księgarnia Seyferta i Czajkowskiego),
  • Kochankowie ojczyzny (1872)^[16]
  • Praxytel i Fryne („Ruch Literacki“, 22 VII 1876, str. 53–54)
  • Pomnik Bielowskiego (1876)

• • Izaak (Lviv, 1871),
  • Ernesta Buławy Utwory Dramatyczne:
    • I. díl – Karlinscy (Lviv, 1874, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta)
    • II. díl – Joanna Grey (Lviv, 1874, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta)
    • III. díl – Ostatnie sądy kapturowe i Finita la comedia (Lviv, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta),
  • Achmed oder die Pilger der Liebe (libretto)

• „Ottův Slovník Naučný. Illustrovaná Encyklopædie Obecných Vědomostí.”, 25 d. (T-Tzschirner.), vydatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1906, str. 103.

• „Encyklopedia muzyczna”, PWM, 2009.
• „Encyklopedia muzyki”, PWN, 2001.
• „Encyklopedia literatury”, PWN, 2007.
• „Wielka Encyklopedia Polski”, 2 d., Wydawnictwo Ryszard Kluszczyński, 2004.
• „Wielka Encyklopedia Powszechna”, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Varšava, 1968, 11 díl (Ster-Urz), str. 400.
• „Nowy Korbut”, Instytut Badań Literackich PAN, Państwowy Instytut Wydawniczy, Varšava, 1982, 16* d., str. 25–27.
• Agaton Giller „O Władysławie Tarnowskim” v: „Ruch Literacki”, 2 d., 1878.
• „Pieśni niemieckie Władysława Tarnowskiego”, M.T., Varšava-Lodž, 2017.
• „Utwory instrumentalne Władysława Tarnowskiego”, M.T., Varšava-Lodž, 2018.
• Władysław Tarnowski „Artysta i cierpienie”, 1 díl, M.T., Varšava-Lodž, 2020.

• Sir George Grove (red. Stanley Sadie) „The New Grove Dictionary of Music and Musicians” (a második kiadás), 25 díl (Taiwan to Twelwe Apostles), 2001, str. 103–104.
• Ewa Róża Janion „Legends of Suli in Poland: some remarks on Władysław Tarnowski”, str. 46-49 v doktorské disertaci: Ewa Róża Janion „Imaging Suli : Interactions between Philhellenic Ideas and Greek Identity Discourse”, Peter Lang GmbH, Frankfurt, 2015.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Władysław Tarnowski na Wikimedia Commons
• Autor Władysław Tarnowski ve Wikizdrojích
• „Neue Zeitschrift für Music.“ – hudební kritika (německá):
  • 68 d., 42, 11 X 1872, str. 414 („Cypressen“);
  • 69 d., 4, 17 I 1873, str. 32 („Drei Mazurkas“);
  • 70 d., 9, 27 II 1874, str. 89a-89b. (Ouverture d’un drame, Gesänge – Mirza Schaffy: „Kenst du die Rosen“, „Steig o Schöne Knospe“; und Ludwig Foglar: „Du buch mit sieben Siegeln“, „Ob du nun ruhst“), 33, 14 VIII 1874, str. 328–329 (Streichquartett für zwei Violinen, Viola und Violoncell, Fantasie quasi Sonate pour Piano e Violon, Sonate pour Piano, Nocturne pour Piano, Polonaise (Wien, Gutman), Etude VII par Chopin, transcrite pour Violoncello Uebertragung, Lied – „Still klingt das Glöcklein durch Felder”);
  • 71 d. (1875), 40, 1 X 1875, str. 386–388. („Werte für Orchester. Ladislaus Tarnowski, Joanna Gray. Symphonisches Tongemälde zu des Autors gleichnamiger Tragödie.“; 39, 24 X 1875, str. 377–379.