Věra Cechlová-Pospíšilová (* 19. listopadu 1978 Litoměřice) je bývalá česká atletka, diskařka, olympijská medailistka a mnohonásobná mistryně České republiky.
Osobní život
Na podzim roku 2003 se provdala za svého dlouholetého přítele, zápasníka Jakuba Cechla a od sezóny 2004 v závodech startovala pod oběma jmény Cechlová-Pospíšilová.[1] V roce 2013 otěhotněla, přičemž ukončila svou závodní kariéru.
Na webových stránkách hnutí ANO 2011 je uvedena jako jeho podporovatelka v sekci "Podporují nás". Když se jí na to v červnu 2019 ptali novináři, odpověděla: „Jenom vám řeknu, že mám úplně jiné starosti. Tak k tomu prostě takto přistupujte“.[2]
Kariéra
S atletikou začínala v Lovosicích jako výškařka, ale v kategorii starších žákyň u ní byl rozpoznán talent pro vrhačské disciplíny. Ve 14 letech proto přestoupila do oddílu v Kladně, který se na vrhačské disciplíny specializoval. V jejich začátcích jí trénoval Josef Vávra. Původní záměr trenéra směřoval k její orientaci spíše na hod kladivem než na hod diskem.[3] V roce 1997 (19 let) se účastnila juniorského mistrovství Evropy v disciplínách koule, disk a v obou se kvalifikovala do finále. V roce 1999 přestoupila do pražského kluku PSK Olymp pod vedení trenéra Josefa Šilhavého. V témže roce získala svou první velkou medaili v disciplíně disk na mistrovství Evropy do 23 let. Od roku 1999 se začala specializovat na hod diskem a vrh koulí měla jako disciplínu doplňkovou.
V roce 2001 poprvé přehodila 60m hranici a zařadila se mezi širší světovou špičku. Na mistrovství světa v Edmontonu reprezentovala Českou republiku a už v kvalifikaci překvapila výborným výkonem, kterým se kvalifikovala do finále. Ve finále pronikla na úkor své zkušenější kolegyně z reprezentace Vladimíry Rackové do užšího finále a ve svých 22 letech obsadila 7. místo.[4][5] V roce 2005 vyšel najevo doping ruské diskařky Sadovové, což znamenalo posun Cechlové na 6. místo.[6]
V roce 2002 pokračovala ve výkonnostním vzestupu a na mistrovství Evropy v Mnichově obsadila 4. místo.[7] Roku 2003 přišel výrazný výkonnostní vzestup, když 6.7.2003 hodila v Rethymno osobní rekord 67.71 m. Na mistrovství světa, které se koncem srpna konalo v Paříži odjížděla jako favoritka na zlato. V kvalifikaci prvním pokusem hodila kvalifikační limit[8] a ve finále obsadila 5. místo s výkonem přes 65 m.[9]
V roce 2004 patřila druhou sezonu mezi absolutní světovou špičku a jako autorka nejlepšího výkonu roku odjížděla na olympijské hry do Atén. V kvalifikaci hodila 65 m a postoupila do finále. Ve finále ve druhém pokusu hodila 66,08 (66,42 sezonní maximum) a ujala se vedení v soutěži. Postupně ji však přehodily ve třetích pokusech Řekyně Kelesidouová a Běloruska Jatčenková a v pátém pokusu ji z medailové příčky odsunula i pozdější vítězka z Ruska Sadovová. Nakonec vybojovala 4. místo pouhých 9 cm za bronzem a necelý metr za zlatem.[10] V roce 2012 se však podle nových laboratorních dopingových testů vzorky medailistek opět přezkoumaly. Výsledkem bylo, že Jatčenková měla pozitivní dopingový test.[11] V srpnu 2013 se tak Cechlová po 9 letech od olympijského závodu přece jen dočkala bronzové medaile.[12] Začátkem roku 2005 bylo oznámeno, že se na MS v roce 2001 posunula o příčku výše kvůli dopingu jedné ze závodnic.[13]
V roce 2005 změnila celkově systém přípravy. Celou sezonu trénovala naplno, aby zjistila, zdali je schopná házet daleko z plného tréninku.[14] V červnu na Odložilově memoriálu hodila výkon roku 66,81 m. Na velký podnik tak odlétala, třetím rokem po sobě, jako držitelka nejdelšího výkonu roku. Mistrovství světa se konalo v Helsinkách a z kvalifikace bez větších potíží postoupila. Finále se kvůli nepřízni počasí muselo konat nadvakrát a Cechlová v něm nestačila pouze na Němku a Rusku a vybojovala bronzovou medaili.[15] V roce 2006 jí potkalo na začátku nové sezóny první větší zranění. Natažené vazy v kotníku jí donutily omezit počet startů v závodech.[16] To byla hlavní příčina proč na srpnovém mistrovství Evropy v Göteborgu skončila až na 7. místě.[17]
Od roku 2007 začal pozvolný pokles její výkonnosti. Začátek sezony se jí celkem vydařil, když dvakrát vyhrála mezinárodní závody, kde v jednom závodě hodila naposledy přes 65 m. Zbytek sezony se rozhodla maximálně redukovat starty na závodech a soustředit se na mistrovství světa.[18] Na mistrovství světa v Osace se v kvalifikaci potýkala s technikou, ani se nepřiblížila 60 m a nepostoupila do finále. Podle slov trenéra Šilhavého byl výpadek zapříčiněn zraněním nohy.[19] Změna systému tréninku, který podstoupila od roku 2005 se ukázala jako nepříliš prospěšná. Vedla sice k bronzu na MS 2005, ale za relativně průměrný výkon a v roce 2006 vyústila ve zdravotní komplikace, které následně měly negativní dopad na její techniku.
V roce 2008 tak provedli s trenérem jisté nové změny v přípravě. Zaměřili se více na techniku hodů. Na své druhé letní olympijské hry do Pekingu odlétala s očekáváním finálové účasti, pomýšlela i na zisk medaile. Jeden pokus jí v kvalifikaci stačil k tomu, aby se kvalifikovala do finále. Ve finále, které se konalo 18. srpna, obsadila konečné 5. místo. Za vítězkou zaostala o 3 m s výkonem 61,75 m.[20] V roce 2009 začala sezónu úspěšně, kdy hned v prvním závodě hodila kvalifikační limit na mistrovství světa.[21] Od června však byla limitována zánětem achillových šlach. Na mistrovství světa do Berlína sice odjela, ale nepostoupila z kvalifikace.[22] V roce 2010 a 2011 reprezentovala Českou republiku na Evropském mistrovství v Barceloně a mistrovství světa v Daegu. Obě mistrovství však z jejího pohledu skončila neúspěchem. V Barceloně se ani jednou nevešla v kvalifikaci do kruhu a za rok na mistrovství světa hodila v kvalifikaci pouze 53.87 m a obsadila předposlední 23. místo.[23]
V roce 2012 vyústily nezdary z posledních let v ukončení spolupráce s trenérem Šilhavým a přestup na Duklu Praha pod vedení Petra Stehlíka.[1] Přestup do mladého kolektivu znamenal nový impuls do soutěžení, byť jejími tréninkovými partnery byli vesměs muži koulaři. V květnu na memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově splnila B limit na olympijské hry v Londýně výkonem 60,94 m.[24] Před olympiádou jela na mistrovství Evropy do Helsinek kde pronikla do užšího finále a obsadila 8. místo. V kvalifikací se jí sice nedařilo, ale ve finále hodila prvním pokusem téměř 60 m a byl to pro ní po 4 letech první lepší umístění na mistrovském turnaji. Za měsíc startovala olympijských hrách v Londýně. Její třetí účast na hrách dopadla podobně neúspěšně jako před rokem účast na mistrovství světa v Daegu. Výkon 55 m v kvalifikaci znamenal předposlední místo.[25] Na podzim se dozvěděla radostnou zprávu, že Běloruska, která jí před 8 lety o 9 cm překonala a získala bronzovou medaili byla diskvalifikována a že Cechlová dostane dodatečně bronzovou medaili.
Cechlová nepatří mezi silové typy závodnic. Má výbornou diskařskou techniku, kde dominuje především dynamika vrchní části těla, švih a rychlost. Slabší stránkou jejího výkonu je práce nohou. Především levá noha, kterou po zranění už nedokázala rychle zašlapovat a výsledkem byly hody pouze těsně za hranicí 60 m. V poklesu výkonnosti hrály roli i další faktory a události osobního života. Dílčí uznání za sportovní kariéru se jí dostalo, když ČOV rozhodnul, že Cechlová ponese na slavnostním zakončení her v Pekingu českou vlajku.[26] Dne 12. listopadu 2013 oznámila konec sportovní kariéry.[27].
Reference
- ↑ a b PROCHÁZKA, Michal. VĚRA CECHLOVÁ POSPÍŠILOVÁ [online]. atletika.cz, 28. února 2012. Dostupné online.
- ↑ Osobnosti proti Babišovi. Opustili ho i mnozí z těch, které ANO vydává za příznivce. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-20 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
- ↑ ŽEHANOVÁ, Barbora. Trenér chtěl kladivářku, Cechlovou chytil disk. iDNES.cz [online]. Kladno: MAFRA, 12. srpna 2005. Dostupné online.
- ↑ RYS, Pavel. Premiéra Pospíšilové předčila očekávání [online]. Edmonton: iDNES.cz. Dostupné online.
- ↑ PAR. Obě české diskařky prošly do finále [online]. Edmonton: iDNES.cz, 10. srpna 2001. Dostupné online.
- ↑ MÁ. Diskařka Cechlová je šestá. Po letech [online]. Praha: iDNES.cz, 2. února 2005. Dostupné online.
- ↑ PAR. Bohužel to necinká, lituje Pospíšilová [online]. Mnichov: iDNES.cz, 7. srpna 2002. Dostupné online.
- ↑ HAŠEK, Martin. Diskařka dnes zaútočí na medaili [online]. Paříž: iDNES.cz, 25. srpna 2003. Dostupné online.
- ↑ NIT. Diskařka nebyla smutná, přestože chtěla vyhrát [online]. Paříž: iDNES.cz, 26. srpna 2003. Dostupné online.
- ↑ ROUBAL, Jaroslav. Cechlové utekl bronz o devět centimetrů [online]. Atény: iDNES.cz, 21. srpna 2004. Dostupné online.
- ↑ MA. Bronz Cechlové je formální procedurou. Diskařka získá i finanční prémii [online]. iDNES.cz, 6. prosince 2012. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ. Bronz po devíti letech. Cechlová se dočkala olympijské medaile z Atén [online]. iDNES.cz, 1. srpna 2013. Dostupné online.
- ↑ MACEK, Tomáš. Diskařka má šaty pro soukromé muzeum [online]. Praha: iDNES.cz, 20. května 2005. Dostupné online.
- ↑ KUČEROVÁ, Martina. Cechlová mění filozofii startů. Testuje únavu [online]. Praha: iDNES.cz, 2. června 2005. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ. Diskařka Cechlová získala na MS bronz [online]. Helsinky: iDNES.cz, 11. srpna 2005. Dostupné online.
- ↑ POCHMAN, Vít. Cechlová: Každý prahne po vítězstvích [online]. Praha: iDNES.cz, 25. července 2006. Dostupné online.
- ↑ ROUBAL, Jaroslav. Cechlová bojovala hlavně s kruhem [online]. Göteborg: iDNES.cz, 10. srpna 2006. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Cechlová bude kvůli MS málo závodit [online]. Praha: iDNES.cz, 21. června 2007. Dostupné online.
- ↑ LÍBAL, Karel. Musí víc trénovat, říká trenér o Cechlové [online]. Ósaka: iDNES.cz, 27. srpna 2007. Dostupné online.
- ↑ TRUNEČKA, Ondřej. Čekám, že mě lidi budou bombardovat, říká zklamaná diskařka Cechlová [online]. Peking: iDNES.cz, 18. srpna 2008. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Diskařka Cechlová splnila limit pro start na MS hned v prvním závodu sezony [online]. iDNES.cz, 16. května 2009. Dostupné online.
- ↑ ŽEHANOVÁ, Barbora. Cechlová má za sebou smutnou sezonu. Plakat však nechtěla [online]. Berlín: iDNES.cz, 19. srpna 2009. Dostupné online.
- ↑ OSOBA, Michal. Cechlová plakala. Tohle se mi nikdy nestalo, smutnila po kvalifikačním krachu [online]. Barcelona: sport.cz, 27. července 2010. Dostupné online.
- ↑ Mediafax. Harting vyhrál Daňkův memoriál v Turnově, Cechlová splnila B-limit pro OH [online]. Liberecko - regiony24.cz, 2012-05-22 [cit. 2013-08-13]. Dostupné online.
- ↑ GRIM, Filip; KUČEROVÁ, Martina. Diskařka Cechlová se finále ani nepřiblížila, zato Melich postoupil [online]. Londýn: iDNES.cz, 3. srpna 2012. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Českou vlajku ponese při zakončení OH diskařka Cechlová [online]. iDNES.cz, 24. srpna 2008. Dostupné online.
- ↑ http://sport.idnes.cz/diskarka-cechlova-ukoncila-karieru-duz-/atletika.aspx?c=A131112_124510_atletika_rou
Externí odkazy