Včelomorka obecná (Braula coeca) Nitzsch, 1818, je bezkřídlá moucha a hnízdníparazit, vázaný potravně na hnízdo včely medonosné. Nesprávně bývá její výskyt označován za chorobu, tzv. braulózu. Přitom jde o typického potravního parazita (tzv. kleptoparazita).[1]
Biologie
Včelomorka je parazit specializovaný výlučně na život ve včelstvu. Dospělí jedinci o velikosti něco přes 1 mm se zdržují na těle včely v blízkosti ústního otvoru. Přiživují se na krmné šťávě žláz včelích dělnic při procesu tzv. trofalaxie (tzn. vzájemného krmení mezi včelami). Nejčastěji lze včelomorky nalézt na včelí matce, poněvadž matka je krmena sekretem na živiny nejvydatnějším.
Dospělci kladou vajíčka na stěny polozavíčkovaných buněk medných plástů. Vylíhlé larvy se živí pylem a medem. Ve víčkách buněk si vrtají chodby a vytvářejí tak na nich světlé nitkovité kresby viditelné pouhým okem. Po zakuklení se líhne dospělec a přechází na tělo včely. Vývoj trvá asi 21 dní.
Šíření parazita
Včelomorka obecná není schopná samostatného pohybu mimo svého hostitele. Šíří se jako nežádoucí pasažér při zalétání včel do cizích úlů resp. hnízd cizích včelstev.
Veterinární hledisko
Včelomorka obecná nepatří mezi nebezpečné škůdce. Jen při extrémním přemnožení v oslabeném včelstvu by se mohla podílet na zpomalování jeho rozvoje. Od konce 20. století, kdy se aplikují syntetické jedy proti kleštíku včelímu, těchto drobných bezkřídlých much citelně ubylo.
Odkazy
Reference
↑
ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Parazitismus, nemoci včel a názvosloví živočichů. Moderní včelař. Předjaří 2007, roč. 4, čís. 1, s. 27–29. ISSN1214-5793.
Literatura
ING. PŘIDAL, Antonín, Ph. D. Včelomorka obecná a kyselina mravenčí. Moderní včelař. Září 2010, roč. 7, čís. 4, s. 136–137. ISSN1214-5793.
ING. VESELÝ, Vladimír CSc a kolektiv. Včelařství. Praha: Brázda s. r. o., 2003. ISBN80-209-0320-8. Kapitola Invazní nemoci, s. 221–222.
