Vítkov (do roku 1949 a německy Wittingreith[3]) je část města Tachov ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se na severovýchodě Tachova. Prochází zde silnice II/198. Vítkov leží v katastrálním území Vítkov u Tachova o rozloze 5,72 km².[4]
Název
Název vsi je pravděpodobně podle jména zakladatele. Z dobových pramenů však není jasné zda to byl Čech Vítek nebo Němec Witich, neboť obě tato jména vycházejí z latinského Witigo.[zdroj?]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1437.[5]
První písemný záznam se týká jistého Abharta (“Abhart von Wyttigenreuth”), který sídlil prý ve zděné tvrzi. Od roku 1443 do roku 1474 je uváděn majitel Oswald Potzinger. Další zmínka o tvrzi je až z roku 1542, kdy si tachovská obec nechala zanést do zemských desek „Wittingreut, tvrz pustů, dvůr poplužní a ves“. Od roku 1623 pak tvrz patřila k tachovskému hradu.
V říjnu 1543 Volf z Perglasu a na Tachově vydal listinu, jíž udělil městské právo svým poddaným, kteří náleželi ve vsích Vítkově, Oldřichově a Pernolci. Tím se zřekl práva odúmrti, dědické právo rozšířil i na manželky a dcery poddaných. Pokud chtěl „osedlý“ opustit svůj statek, byl povinen nalézt vhodnou náhradu. Za to poddaným příslušelo dovádět platy v penězích a naturáliích a vykonávat roboty.
Ačkoliv vesnička patřila počtem obyvatel spíše k menším v rámci tachovské državy, odváděnými dávkami se řadil na jedno z prvních míst. Kolem roku 1555 měla ves dvacet usedlostí, z nichž jen dva patřily Tachovu. Po třicetileté válce se počet usedlostí snížil na třetinu. V roce 1930 zde žilo 240 obyvatel.[6]
Mezi lety 1851 až 1863 byl vystaven na návsi kostelík, který roce 1978 musel ustoupit při rozšiřování silnice a byl odstřelen.
V roce 1960 byl potvrzen výskyt uranového ložiska Vítkov II. Dobývání bylo zahájeno na šurfovém patře a v místě výchozu bylo dobýváno též povrchovým dolem. Dobývání bylo převážně v žulách. Konečná hloubka jámy byla 950,9 metru a bylo z ní rozfáráno šestnáct pater. Důl zaměstnával zhruba 330–475 lidí. Poslední symbolický vůz na dole Vítkov II byl vytěžen 19. prosince 1990 a počátkem ledna 1991 se důl začal likvidovat a zatápět.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
259
|
294
|
298
|
274
|
320
|
289
|
240
|
152
|
103
|
100
|
51
|
45
|
94
|
111
|
161
|
| Počet domů
|
41
|
45
|
47
|
49
|
50
|
50
|
53
|
39
|
39
|
26
|
16
|
23
|
35
|
43
|
59
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Vítkov byl samostatnou obcí v okrese Tachov. Od roku 1960 je částí města Tachov ve stejnojmenném okrese.[9]
Pamětihodnosti
Dvě celní kola[10] (hraniční kameny) původně stávaly asi sto metrů od současného stanoviště ve směru na Tachov. Přemístěny byly v roce 1990. Kruhová stéla č. 1 (762/0173) – na přední straně je kříž v kruhu, na zadní je reliéf sekery a rychtářské právo nebo žezlo.[11] Kruhová stéla č. 2 (763/0174) – z obou stran jsou rytiny křížů v dvojitém kruhu.[12]
Galerie
-
Stavení
-
Hlavní silnice
-
Restaurace
Odkazy
Reference
Externí odkazy
