Na skalních výchozech je patrné intenzivní vrásnění v podobě strmé regionální foliace táhnoucí se od severozápadu k jihovýchodu. Na jihovýchodních svazích byly objeveny uhličitanové čočky o dvousetmetrové délce a mocnosti padesát metrů. Čočky jsou zde tvořeny hrubozrnným mramorem se slabým páskováním (grafit) a jemně zrnitým dolomitem. V obou horninách můžeme spatřit páskování serpentinitu. Uhličitanové čočky zde přecházejí do proužkovaného erlanu s diopsidem a tremolitem s drobnými šupinkami flogopitu.[4]
V nadloží i podloží uhličitanové čočky je naleziště dvou temně zelených hornin. Jednou z nich je melakolitovec, který je specifický nepravidelným lomem. Druhou je břidličnatý amfibolit. Obě tyto horniny obsahují jemnozrnný magnetit.[4]
V horninovém masívu se nachází krasové jeskyně. Mramorová jeskyně je prozkoumána v délce třiceti metrů, ale může být součástí většího jeskynního systému. Druhou je Hliněná jeskyně. Možnosti průzkumu obou jeskyň limituje nestabilita skal.[5]
↑ abcDROZEN, Jan. Vápenný vrch [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2021-12-11]. Dostupné online.
↑Přírodní rezervace Vápenný vrch je výjimečnou, trochu nebezpečnou lokalitou, která si zaslouží zápis do seznamu míst tajemných [online]. Genus, 2021-05-03 [cit. 2021-11-26]. Dostupné online.