Václavka smrková
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi)
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád	lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď	Physalacriaceae
Rod	václavka (Armillaria)
Binomické jméno
Armillaria ostoyae Herink; 1973
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václavka smrková (Armillaria ostoyae) je parazitická houba z rodu václavka.

Klobouk je hnědý až později hnědočervený, hustě pokrytý hnědočernými šupinkami a dosahuje velikosti v rozmezí 3 až 20 cm. Lupeny jsou bělavé. Třeň je válcovitý, pokrytý hnědými vločkami. Je cítit po plísňovém sýru.

Obvykle roste v trsech od časného jara do pozdního podzimu převážně na kořenech a dřevu jehličnatých stromů v lesích severního mírného pásu.

Václavka smrková představuje významný patogen způsobující odumírání stromů, které napadá od kořenů. Je to jedlá houba, ale ne každý ji snáší. U některých lidí vyvolává příznaky podobné chřipce. Stejně jako všechny ostatní druhy václavek je syrová mírně jedovatá (nechutná), a proto se musí vařit alespoň 8 minut.

Podhoubí této václavky zabírá velké plochy. V národním lese Malheur v Oregonu byl nalezen exemplář o rozloze přibližně 9 km² (965 ha) a vypočtené hmotnosti cca 600 tun. Podle současných poznatků je houba v Oregonu „největší houbou na Zemi“ a je považován za největšího živého tvora na Zemi, pokud jde o jeho plochu. Její stáří se odhaduje v rozmezí 2000–8500 let.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu václavka smrková na Wikimedia Commons