Vysoká (německy Hochdorf)[3] je vesnice, část krajského města Jihlava. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Jihlavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 92 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 43 obyvatel.[5]
Vysoká leží v katastrálním území Vysoká u Jihlavy o rozloze 4,97 km2.[6]
Název
Název se vyvíjel od varianty Alta villa (1362), Hohendorf (1365), Hochdorff (1678), Hochdorf (1718, 1720, 1751), Hochdorf, Hohendorf a Wysoka (1846), Hochdorf a Vysoká (1872), Vysoká (1881) až k podobám Vysoká a Hochdorf v roce 1924. Místní jméno vzniklo od přídavného jména vysoký a znamenalo místo, které leží výše či vysoko.[7]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.[8]
Přírodní poměry
Vysoká leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km jižně od Hosova, 6 km jihozápadně od Jihlavy, 5,5 km západně od Rančířova a 3,5 km od severozápadně od Popic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Kosovská pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 610 metrů. Nejvyšší bod, Vysoká (665 m n. m.), leží jižně od vsi. Jihovýchodně od Vysoké stojí Hůrka (623 m n. m.) a severozápadně od vsi Kamenný kopec (Špičácká vrchovina, 651 m). Na východním okraji Vysoké pramení bezejmenný potok a na jihu potok Okrouhlík.[10] Na území Vysoké se nachází evropsky významná lokalita Lužný rybník, který je pod ochranou pro přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition.[11]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 22 domech 151 obyvatel. 27 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 124 k německé. Žilo zde 131 římských katolíků, 18 evangelíků a 2 příslušníci Církve československé husitské.[12]
Vývoj počtu obyvatel Vysoké[8]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
Počet obyvatel
|
145
|
152
|
157
|
136
|
140
|
138
|
151
|
121
|
64
|
50
|
49
|
44
|
43
|
54
|
Fotogalerie
-
Stavení čp. 3
-
Hasičská zbrojnice
-
Rozcestník cyklotras
-
Autobusová zastávka
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 13.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-20.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 761–762.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 36-15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Vysoká [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Lužný rybník [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
Externí odkazy