Vyhlídky nad Libverdou (či jen Libverdské vyhlídky)[1] je název turistického okruhu vedoucího okolo obce Lázně Libverda (okres LiberecLiberecký kraj). Skládá se z pěti zastavení v místech nabízejících výhled nejenom na vlastní obec, ale i do krajiny na Jizerské hory či na blízké obce. Na každém zastavení je umístěn stojan s informační tabulí obsahující místní pověst, podle níž je dané zastavení pojmenováno, a dále panoramatickou mapu s popisem lokalit, jež lze z místa zahlédnout.[2][3] Od roku 2009 jsou na jednotlivých místech umístěny i dřevěné sochy představující pohádkové bytosti související s pověstí daného místa. Tyto skulptury vznikly během „Libverdského sochání 2009“, jež obec pořádala[2][4] u zdejšího Obřího sudu.[5] Další sochání proběhlo v roce 2012 a jeho výsledkem se staly lavičky k jednotlivým zastavením.[6] K Vyhlídkám nad Libverdou je možné zakoupit turistickou známku s pořadovým číslem 1695.[1]
Zastavení Vyhlídek nad Libverdou
Okruh se skládá z pěti zastavení:
Vyhlídka „Libverdských pramenů“
Vyhlídka „Pekelské sázky“
Vyhlídka „Dobrého ducha MUHU“
Vyhlídka „Hájníkova kohouta“
Vyhlídka „Hejnické madony“
Vyhlídka „Libverdských pramenů“
Zastavení je situováno severně od centra obce. Z místa je výhled na centrum obce a na severní panorama Jizerských hor. Na informační tabuli je popis historie obce spolu s výpisem slavných osobností, jež se v lázních léčily. Obsahuje též pověst o loupežníkovi zvaném Černý Honza a jeho tlupě, kteří chtěli zasypat pramen libverdské vody v rozčílení, že z něj nemůže pít prostý lid. To se mu však nezdařilo a během vykopávání hlíny, kterou chtěl pramen zasypat, objevil další dva prameny libverdské vody.[7] Tvůrcem sochy u vyhlídkového místa je Karel Hajn.[5] Lavici ale vytvořil Jan Rázek.[6]
Vyhlídka je umístěna severně od obce poblíž silnice III/29015 směrem na Přebytek a Ludvíkov pod Smrkem. Z místa je vyhlídka na obec Peklo (a blízký Přírodní park Peklo), na frýdlantský zámek či až do Polska. Na informační tabuli je text popisující historii obce Peklo a též pověst, kterak se svatý Martin vsadil s Luciferem o bohabojného hospodáře Jíru, který nikdy nezaklel. Ač Lucifer s čerty vymýšlel všelijaké nepříjemnosti, Jíra nikdy nezaklel a starý čert, na kterého v pekle spoléhali, že by přes malé pokušení a zlomyslnosti mohl Jíru donutit zaklít, při odletu odhodil na Jírovo stavení podkovu, kterou předtím Jírovi uloupil, a na tom místě vzniklo údolí pod Pekelským vrchem, v němž se osada Peklo rozkládá.[8] Sochu doplňující vyhlídkové místo vytvořil Jiří Nekola.[9] Lavičku vytvořil bulharský umělec Marin Vardolov.[6]
Vyhlídka je umístěna ve východní části obce při cestě z Lázní Libverdy na Jizerku a Hubertku. Okolo místa vede i značená turistická značka. Z místa je výhled na východní části obce a na restauraci Obří sud. Na informační desce je popis současnosti obce Lázně Libverda spolu s údaji o restauraci Obří sud, a dále je zde uvedena pověst o kohoutovi, jemuž je připisováno objevení libverdských léčivých pramenů.[11] Tvůrcem sochy poblíž vyhlídky je berounský umělec Stanislav Pokorný.[9]
Zastavení je umístěno v jižních částech obce v blízkosti libverdského hřbitova, na hřebenu, odkud lze pozorovat Hejnice se zdejším kostelem, Bílý Potok či severní svahy Jizerských hor, ale také centrum obce Lázně Libverda a restauraci Obří sud. Na informační tabuli jsou údaje o historii města Hejnic a současně též pověst o řemeslníkovi z Lužce, který měl doma nemocnou ženu a dítě. Pracoval v místních lesích a cestou si vždy odpočinul pod lípou v ohbí řeky Smědé. Když jednou usnul, zdál se mu sen, v němž mu andělé sdělili, ať na tomto místě pověsí obrázek Matky Boží a jemu se pak uzdraví žena i dítě. Řemeslník na to místo umístil sošku Panny Marie a jeho žena s dítětem se skutečně uzdravily. Zpráva o tom se rychle rozšířila a k místu začaly putovat procesí s prosbami o pomoc.[12] Autorem sochy u vyhlídkového místa je Jiří Genzer.[5]
↑ abcdBERNÁTHOVÁ, Ivana. Na výlet do Libverdy a Hejnic [online]. Praha: Český rozhlas, 2009-09-05 [cit. 2014-05-29]. Viz zvukový záznam pořadu. Dostupné online.
↑ abcdVĚŽE SEVERU: Legendami okořeněné vyhlídky nad Libverdou [online]. Liberec: GENUS Plus, 2015-03-26 [cit. 2015-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.