Volchovský front
Země	SSSR
Existence	17. prosince 1941 – 24. dubna 1942
Velitelé	Kirill Afanasjevič Mereckov
Podřízené jednotky	4., 26., 52. a 59. armáda
Účast
Války	Velká vlastenecká válka

Volchovský front (rusky Волховский фронт) byl název dvou vojenských formací Rudé armády za druhé světové války.

Volchovský front vznikl 17. prosince 1941 podle rozkazu Hlavního stanu z 11. prosince z levého křídla Leningradského frontu a záloh Hlavního stanu.

Úkolem frontu bylo ve spolupráci s Leningradským frontem prorazit blokádu Leningradu. Boje v Ljubanské operaci v lednu až dubnu 1942 ale neměly úspěch. 23. dubna 1942 byl Volchovský front v souladu s rozhodnutím Hlavního stanu z 21. dubna reorganizován v Volchovskou operativní skupinu Leningradského frontu

• 4. armáda (17. prosince – 24. dubna 1942)
• 26. (od 25. prosince 2. úderná) armáda (17. prosince 1941 – 24. dubna 1942)
• 52. armáda (17. prosince 1941 – 24. dubna 1942)
• 59. armáda (17. prosince 1941 – 24. dubna 1942)

Velitel

• 17. prosince 1941 – 24. dubna 1942 armádní generál Kirill Afanasjevič Mereckov

Člen vojenské rady

• 17. prosince 1941 – 24. dubna 1942 armádní komisař 1. stupně Alexandr Ivanovič Zaporožec

Náčelník štábu

• 17. prosince 1941 – 24. dubna 1942 velitel brigády (od 28. prosince 1941 generálmajor) Grigorij Davydovič Stělmach

Volchovský front
Země	SSSR
Existence	9. června 1942 – 15. února 1944
Velitelé	Kirill Afanasjevič Mereckov
Podřízené jednotky	1. úderná, 2. úderná, 14. letecká, 4., 8., 52., 54., a 59. armáda
Účast
Války	Velká vlastenecká válka

Podruhé vznikl Volchovský front 9. června 1942 podle rozkazu Hlavního stanu z 8. června z Volchovské operativní skupiny Leningradského frontu.

V srpnu a září 1942 se front pokusil v Siňavinské operaci probít k Leningradu, ale narazil na německá vojska posílená pro připravovanou opraci Nordlicht, výsledkem byly úporné, ale bezvýsledné boje. Až v lednu 1943 se konečně podařilo sovětským vojskům vytvořit pozemní koridor do Leningradu v operaci Jiskra.

V lednu 1944 vojska Leningradského, Volchovského a 2. pobaltského frontu v Leningradsko-novgorodské operaci porazila německou skupinu armád Sever, osvobodila Novgorod a celou Leningradskou a část Kalininské oblasti. V průběhu bojů byl, vzhledem ke zkrácení frontové linie, Volchovský front k 15. únoru zrušen, 1. úderná armáda se vrátila k 2. pobaltskému frontu, ostatní vojska byla předána Leningradskému frontu a velitelství přešlo do zálohy Hlavního stanu.

• 2. úderná armáda (9. června 1942 – únor 1943 a 9. března – 18. dubna 1943)
• 4. armáda (9. června 1942 – 25. listopadu 1943)
• 8. armáda (9. června 1942 – 15. února 1944)
• 52. armáda (9. června 1942 – 8. května 1943)
• 54. armáda (9. června 1942 – 15. února 1944)
• 59. armáda (9. června 1942 – 15. února 1944)

• 14. letecká armáda (15. srpna 1942 – 15. února 1944)
• 1. úderná armáda (2. – 15. února 1944)

Velitel

• 9. června 1942 – 15. února 1944 armádní generál Kirill Afanasjevič Mereckov

Člen vojenské rady

• 9. června – říjen 1942 armádní komisař 1. stupně Alexandr Ivanovič Zaporožec
• říjen 1942 – březen 1943 sborový komisař (od 6. prosince 1942 generálporučík) Lev Zacharovič Mechlis
• březen 1943 – 15. února 1944 generálmajor (od 24. srpna 1943 generálporučík) Terenťij Fomič Štykov

Náčelník štábu

• 9. června – říjen 1942 generálmajor Grigorij Davydovič Stělmach
• říjen 1942 – červen 1943 generálporučík Michail Nikolajevič Šarochin
• červen 1943 – 15. února 1944 generálmajor (od 25. září 1943 generálporučík) Fjodor Petrovič Ozerov

• 60 лет великой победе [online]. Moskva: Министерство обороны Российской Федерации, 2004-2005 [cit. 2008-12-16]. Kapitola Фронты. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-21. (rusky) 
• "Память" [online]. Voroněž: Военно-патриотический клуб "Память" при Воронежском государственном университете, 2000-10 [cit. 2008-12-16]. Kapitola Волховский фронт. Dostupné online. (rusky)