Vojtěch Rosický

Prof. PhDr. Vojtěch Rosický
Vojtěch Rosický
Vojtěch Rosický
Narození30. října 1880
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. února 1942 (ve věku 61 let)
Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
BydlištěBrno
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívysokoškolský učitel
ZaměstnavatelMasarykova univerzita
RodičeFrantišek Vilém Rosický a Marie Webrová
PříbuzníMichael Čakrt (synovec)
Josef Webr (děd)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Rosický (30. října 1880 Praha[1]9. února 1942 Mauthausen) byl český mineralog a petrograf. Působil jako profesor na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V letech 19221923 zde zastával post děkana a v letech 1925 do 1926 byl rektorem Masarykovy univerzity. Pro zapojení do protinacistického odboje byl zatčen a vězněn v Kounicových kolejích a koncentračním táboře Mauthausen-Gusen, kde na počátku roku 1942 zemřel.

Život

Vojtěch Rosický se narodil 30. října 1880 v Praze manželům Františku Vilémovi a Marii rozené Webrové. Jeho děd Josef Webr byl zemský školní inspektor, který byl roku 1885 povýšen do rakouského rytířského stavu.[2] Po absolvování gymnázia studoval v letech 18991903 na Filozofické fakultě české univerzity v Praze. V roce 1904 získal doktorský titul z mineralogie, fyziky a filozofie. Poté působil jako učitel na reálném gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze. V roce 1919 byl jmenován mimořádným profesorem mineralogie a petrografie na Karlově univerzitě a o rok později pak řádným profesorem těchto oborů na Masarykově univerzitě v Brně, načež v letech 19201942 zastával post ředitele mineralogického ústavu na Přírodovědecké fakultě MU. V letech 19221923 byl rovněž děkanem Přírodovědecké fakulty MU a od roku 1925 do 1926 pak rektorem Masarykovy univerzity.

Byl členem České akademie věd a umění, Moravské přírodovědecké společnosti, Přírodovědeckého klubu v Brně a v Praze, či brněnského Sokola. Po okupaci českých zemí v roce 1939 se profesor Vojtěch Rosický zapojil do odboje, avšak 12. prosince 1940 byl zatčen a internován v Kounicových kolejích v Brně. Na počátku roku 1942 byl spolu s dalšími vězni transportován do koncentračního tábora Mauthausen. Tam zemřel 9. února 1942.

V roce 1911 se oženil s Františkou Sobkovou (1889–1960). Měli spolu syny Vojtěcha (1913–1939) a Ivana (1916–1994), který po roce 1948 emigroval do Austrálie.[3]

Jeho synovcem byl hudební skladatel a varhaník Michael Čakrt (1924–1997).[4]

Dílo

  • Krystalografie. [Díl l], Krystalografie popisná (1929)
  • Praktikum nejdůležitějších metod fysikální krystalografie (1931)
  • Příručka pro určovací praktikum mineralogické (1939)

Památka

Panorama Rosického náměstí v Brně

Jméno Vojtěcha Rosického lze najít na několika brněnských památnících věnovaných obětem nacistické perzekuce. Již v roce 1947 byla v areálu Přírodovědecké fakulty na Kotlářské ulici odhalena pamětní deska se jmény umučených pedagogů pocházejících z této fakulty. Mramorová deska uctívající památku Vojtěcha Rosického pak od roku 1970 visí i na budově zdejšího mineralogického ústavu. Rosického jméno je od roku 1947 rovněž na památníku obětem z řad brněnského Sokola na Kounicově ulici a na památníku umístěném na hřbitově v Řečkovicích. V roce 2014 byl před dům v ulici Drobného, ve kterém bydlel, vsazen na památku jeho stolperstein.

Stolperstein věnovaný Vojtěchu Rosickému

25. září 1946 bylo na památku Vojtěcha Rosického přejmenováno dřívější Žerotínovo náměstí v Žabovřeskách, které bylo během války a krátce po ní označováno jako Alter Platz, čili Staré náměstí.

Odkazy

Související články

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. Josef Webr. web.math.muni.cz [online]. [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. 
  3. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy