Vojtěch Kyncl

PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph.D.
Narození5. dubna 1983 (41 let)
Hlinsko
Povoláníhistorik
ZaměstnavatelHistorický ústav AV ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vojtěch Kyncl (* 5. dubna 1983[1] Chrudim) je český historik se zaměřením na dějiny 20. století.[2]

Životopis

V letech 2002–2007 vystudoval obory germanistika/historie na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde také v roce 2008 obhájil rigorózní práci Ležáky. Obyčejná vesnice, Silver A a pardubické gestapo v zrcadle heydrichiády. Současně začal studovat na Filozofické fakultě JČU doktorát, který ukončil roku 2011 na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice obhajobou disertační práce Nacistický teror druhého stanného práva.[3] Zúčastnil se též studijních a stipendijních pobytů v Jeně, Berlíně, Pasově, Dublinu a Torontu.

Působí v Historickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecký pracovník v oddělení 20. století, vyučuje též na několika fakultách Univerzity Karlovy.[3] Badatelsky se zaměřuje na dějiny nacismu, druhou světovou válku i na poválečné dopady nacistické doby. Za svoji práci získal řadu ocenění – v roce 2013 získal prémii Otto Wichterleho AV ČR[4] a tentýž rok obdržel za knihu Bez výčitek Cenu Akademie věd a Cenu Josefa Pekaře[5]. Monografie Lidice. Zrození symbolu byla vybrána do celonárodního hodnocení výzkumných organizací Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pilíř II, jako excelentní výsledek (významná publikace) Historického ústavu AV ČR  za léta 2011–2015.

Kauza Lidice

Roku 2015 publikoval v knize Lidice. Zrození symbolu zjištění, že v seznamu lidických obětí chybí jméno židovské dívky Štěpánky Mikešové, kterou měla podle poválečného hlášení udat Alžběta Doležalová, jedna z přeživších lidických žen. S odstupem několika let (2019) tato zjištění vyvolala kauzu, kdy se po reportáži ČT V předvečer tragédie proti historickým zjištěním ohradila lidická pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu, prezentovaná Janou Bobošíkovou, a starostka Lidic Veronika Kellerová.[6][7] Vzniklý spor nakonec vedl k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové.[8] Postavila se za ni významná část zaměstnanců památníku,[9][10] která spolu s Lehmannovou také instituci opustila. Relevanci historických dokumentů opakovaně v médiích hájil také Kyncl,[11] který reagoval též na polemiku archiváře Vojtěcha Šustka.[12][13] Poprvé se Šustek k tématu vymezil ve stati Nepravdivé obvinění z udavačství lidické ženy Alžběty Doležalové,[14] na kterou v následujícím ročníku Slánského obzoru reagoval též Kyncl.[15] Ten později k tématu publikoval ještě studii Zapomenut je ten, jehož jméno je zapomenuto. Židovská oběť z Lidic Štěpánka Mikešová.[16] Kauzu zaznamenala nejen domácí, ale také světová média, která se postavila na stranu svobodného bádání a prezentace výsledků bez politického vlivu.[17][18][19]



Odkazy

Reference

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Profil podnikatele na rzp.cz [online]. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 10. 2. 2020]
  3. ↑ a b Životopis na internetových stránkách Historického ústavu AV ČR. [cit. 10. 2. 2020]
  4. ↑ Prémie Otto Wichterleho na internetových stránkách Akademie věd ČR. [cit. 2023-06-16]
  5. ↑ Cena Josefa Pekaře na internetových stránkách Sdružení historiků ČR. [cit. 2023-06-16]
  6. ↑ Žádáme nápravu, žádáme vysvětlení! Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. Soubor dokumentů na internetových stránkách www.csbslidice.cz. [cit. 10. 2. 2020]
  7. ↑ Jana Bobošíková: Lidičtí opustili sál na protest proti výrokům historika Kyncla. Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. www.csbslidice.cz 11. 1. 2020. [cit. 10. 2. 2020]
  8. ↑ Prohlášení ředitelky Památníku Lidice. Památník Lidice - internetové stránky, 21. 1. 2020. [cit. 10. 2. 2020]
  9. ↑ Vyjádření podpory ředitelce Památníku Lidice. Památník Lidice - internetové stránky, 21. 1. 2020. [cit. 10. 2. 2020]
  10. ↑ Tomáš Pancíř: Nechci ignorovat nepříjemné informace, říká Martina Lehmannová, bývalá ředitelka Památníku Lidice. iROZHLAS 22. 1. 2020. [cit. 10. 2. 2020]
  11. ↑ Marcela Augustová: Ředitelka památníku otevírala kapitoly, které do Lidic patří, říká historik Kyncl. ct24.ceskatelevize.cz 29. 1. 2020. [cit. 10. 2. 2020]
  12. ↑ Daniela Drtinová: Lidická žena Židovku neudala, svědectví četníka neobstojí, nenáviděl ji, tvrdí Šustek. Aktuálně.cz 29. 1. 2020. [cit. 10. 2. 2020]
  13. ↑ Daniela Drtinová: Proč není Židovka mezi lidickými oběťmi? Nehodí se do vytvořeného symbolu, říká Kyncl. Aktuálně.cz 7. 2. 2020. [cit. 10. 2. 2020]
  14. ↑ ŠUSTEK, Vojtěch. Nepravdivé obvinění z udavačství lidické ženy Alžběty Doležalové. Slánský obzor. Roč. 25 (2017), s. 48–75. 
  15. ↑ KYNCL, Vojtěch. "Nepravdivé obvinění lidické ženy" Alžběty Doležalové a "rafinovaná lež" strážmistra Ressla? A kam se poděla oběť?. Slánský obzor. Roč. 26 (2018), s. I–VIII. 
  16. ↑ KYNCL, Vojtěch. Zapomenut je ten, jehož jméno je zapomenuto. Židovská oběť z Lidic Štěpánka Mikešová. Časopis Matice moravské. Brno: Matice moravská, 2021, roč. 140, čís. 1, s. 123–192. ISSN 0323-052X. 
  17. ↑ GROSSMANN, Viktoria. Das Vermächtnis von Lidice. Süddeutsche.de [online]. [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ ZIMMERMANN, Niklas. Tschechische Geschichte: Gespaltene Erinnerung. Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ.NET). Frankfurter Allgemeine Zeitung. Dostupné online [cit. 2020-03-17]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  19. ↑ TAIT, Robert. Czech village razed by Hitler at heart of row on truth and history. The Guardian. Guardian News & Media, 2020-03-14. Dostupné online [cit. 2020-03-17]. ISSN 0029-7712. (anglicky) 

Externí odkazy